Důchodová reforma obstála před Ústavním soudem. Je to dobrá zpráva pro všechny občany této země, míní Přibáň

V odůvodnění aktuálního nálezu citujete z projevu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který ve svém vystoupení doslova řekl, že obstruuje, že ho „Alenka,“ tím myslel Alenu Schillerovou, „pověřila obstruovat, takže bude mluvit dlouho a dlouho.“ Dodal, že obstruuje, protože chce zabránit dalšímu okradení důchodců. Hrála tato slova Andreje Babiše roli ve vašem rozhodování? Jinými slovy, kdyby se Andrej Babiš takto jasně nepřihlásil k tomu, že cílem opozice je obstrukce, posuzovali byste to jinak?

Čtěte také

Hejtman Holiš o školské novele: Místo systémového řešení přichází chaos. Chybí koncepce i jasně nastavená pravidla

Ne. To, že někdo nazve své jednání obstrukcí, ještě neznamená, že se o obstrukci jedná. Obstrukce jsme museli skutečně posuzovat podle toho, jak to jednání probíhalo. A Andrej Babiš nebyl jediný, kterého jsme citovali. Citovali jsme i poslance Langa (ANO), takže jsme se nezaměřili na jednu konkrétní osobu, ale je tady obecnější problém, a to je problém parlamentní kultury.

Když vystupujete a obstruujete, tak pak se nemůžete před Ústavním soudem domáhat toho, že jste byl krácen na svém právu vyjádřit se věcně ke konkrétnímu zákonu. Tady se skutečně opoziční poslanci sami zkrátili o svá práva, a ne že by je krátila vládní většina nebo poté Ústavní soud.

Pokud jde o obstrukce, vady jednacího řádu a opakované apely na to, aby byl jednací řád upraven, změněn tak, aby nemohl být zneužíván, tak tady už Ústavní soud není negativním zákonodárcem, ale pozitivním apelantem na poslance, aby si autonomii parlamentu, která je strašně důležitá, a svá vlastní pravidla upravili tak, aby se neustále neobraceli na Ústavní soud, a ten nemusel posuzovat jejich chování v parlamentu.

Důchodová novela, o které mluvíme, zvyšuje věkovou hranici pro odchod do důchodu, ale také zásadně zmenšuje okruh lidí s náročnými profesemi, kteří mohou jít do důchodu dříve. O tuto možnost přijde více než 100 tisíc zaměstnanců v profesích tzv. třetí kategorie náročnosti. To přitom nebylo původně součástí vládního návrhu, doplnili to na poslední chvíli jako pozměňovací návrh poslanci ODS a TOP 09. Návrh předložili hodinu a pět minut před koncem obecné rozpravy ve druhém čtení. I to byl jeden z argumentů, proč poslanci hnutí ANO chtěli, abyste ten zákon zrušili. Z vašeho pohledu je toto správný postup? Není nefér takto zásadní změnu načíst jako překvapení po 60 hodinách, kdy se návrh projednává ve sněmovně?

Nejspíš narážíte na loňský nález Pl. ÚS 41/23, ten tzv. přílepkový nález…

Lex Babiš.

Čtěte také

Původně projednávaný návrh zákona se na hony vzdálil tomu, co bylo obsahem lex Babiš II, komentuje rozhodnutí Ústavního soudu Uhlíř

Ano, my raději říkáme přílepkový, protože to nechceme personalizovat. Netýká se to pouze Andreje Babiše. To se týká legislativního procesu, kde k tomu načtení došlo skutečně v posledních minutách a nebylo možné se k tomu vyjádřit.

Srovnávali jsme to, komparace proběhla, a tento pozměňovací návrh neměl ten moment překvapivosti, ke kterému se sám poslanec Michálek (Piráti) přihlásil v ústním jednání při projednávání přílepkového nálezu.

Takže skutečně nejde o jednu a tu samou situaci, ta situace byla jiná. I k pozměňovacímu návrhu následně probíhala diskuse, ve které vystupovali opoziční poslanci. A z tohoto hlediska jsme tedy žádnou protiústavnost neshledali. To je také obrazem toho, že samozřejmě podobné případy musí soud posuzovat podobně a stejné případy stejně, ale odlišné musí posuzovat odlišně. A toto skutečně byla odlišná situace.

Zvláštní kategorie práva

Zatím jsme mluvili o procesní stránce, tedy o tom, jak byla úprava penzijního systému projednána. Poslanci hnutí ANO měli námitky také proti obsahu. Tvrdili, že zvýšení věku pro odchod do důchodu a omezení okruhu těžkých profesí s nárokem na dřívější odchod do důchodu je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky Česka. Konkrétně argumentovali Úmluvou Mezinárodní organizace práce o dávkách, která stanoví, že pokud by byl věk pro odchod do důchodu vyšší než 65 let, tak to musí být dostatečně podloženo. Vy jste přesvědčeni, že to vláda měla dostatečně podložené? 

Čtěte také

Nebudeme si hrát na to, že neprobíhá zvyšování věku odchodu do důchodu. Starších občanů bude přibývat, říká předsedkyně Rady seniorů

Ano. Zdůraznil bych tady ještě jednu věc, než přejdeme k posuzování toho odůvodnění. Sociální práva jsou skutečně zvláštní kategorií, ve které Ústavní soud musí být obzvlášť opatrný, protože nejsou bezprostřední. V drtivé většině se sociálních práv můžete dovolat pouze v jejich zákonných mezích. O to opatrnější je Ústavní soud při jejich posuzování a vychází z tzv. testu racionality. Pouze zásah do esence, tedy do samé podstaty takového práva, jak ho zná ústava, by potom opravňoval zásah Ústavního soudu.

Čili ty zásahy jsou opravdu výjimečné a nám nepříslušelo posuzovat, jestli 65, nebo 67 let. Nám především příslušelo posuzovat to, jestli bylo odůvodnění navrhovatelky skutečně racionální a v souladu s mezinárodními závazky.

A tady jsme dospěli k jednoznačnému závěru, protože i ta Úmluva o dávkách Mezinárodní organizace práce ponechává úpravy do značné míry na vnitrostátním právu právě proto, že sociální práva v různých zemích budou vykládána různě a budou mít také různý obsah podle toho, jak je ta či ona země bohatá nebo jakou míru redistribuce bohatství má založenou jak v ústavě, tak v běžném vládnutí.

Řekl jste, že vaše rozhodnutí jsou důležitá do budoucna. Alena Schillerová na síti X napsala, že vaše nálezy jsou pro hnutí ANO cenné, protože to „samozřejmě zásadně zrychlí prosazování zákonů a reforem případnou vládou hnutí ANO“. Neotevíráte cestu k tomu, že opozice – bez ohledu na to, kdo tou opozicí bude – bude v příštích volebních obdobích víc válcována? Nerozvazujete tím ruce příštím vládám? 

Zobecnil bych to. Dobrá zpráva pro všechny občany této země je, že Ústavní soud dbá na to, aby parlament neporušoval ústavní principy a normy při svém vlastním jednání.

Každá příští vláda bude muset respektovat přílepkový nález, čili nemůže vystavit opozici absolutní bezbrannosti a momentu překvapení.

Každá příští vláda bude muset respektovat přílepkový nález, čili nemůže vystavit opozici absolutní bezbrannosti a momentu překvapení, ale současně každá příští vláda se bude moci spolehnout na to, že obstruující opozice nebude moci argumentovat tím, že bylo porušeno ústavní právo projevit se věcně k návrhům zákonů.

Takže z tohoto hlediska si myslím, že je to dobrá zpráva ne pro nějaké politické hnutí nebo politickou stranu, ale pro všechny občany této země, kterým záleží na tom, jaká je ústavní, parlamentní a obecně politická kultura v této zemi.

Existuje optimální délka parlamentní rozpravy? Pomohou apely Ústavního soudu ke změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny? A nepřekračují tím ústavní soudci hranice dělby moci? Poslechněte si celý rozhovor.