Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace
Stát poskytl v loňském roce 24 miliard v dotacích na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny. Jaké výhody může přinést komunální energetika? A jak mohou fotovoltaické panely chránit před růstem cen energií? „Ten, kdo bude mít na střeše solární panely, bude mít jistotu, že si většinu energie vyrobí sám,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Moderuje Vladimír Kroc.
Za rok 2023 u nás bylo zprovozněno přes 80 000 nových solárních zdrojů, což je meziroční nárůst o téměř 50 000 zdrojů. Jste spokojen?
Jsme velice spokojení. Každý nárůst je dobrý a tento nárůst je významný. Loni se stalo několik věcí, nejenom počet se zvýšil, ale i výkon. Jsme blízko hranice 1000 megawattů, takže jednoho gigawattu. Konkrétně máme 970 megawattů za loňský rok. Je to další velký milník v té druhé revoluci solární energie v Česku.
Co přesně znamená tzv. komunální energetika? Co přináší a jaké má výhody?
Jde v podstatě o to, že můžete sdílet elektřinu mezi různými objekty. V klasickém případě komunální energie má obec třeba školku s plochou střechou, kde v létě nikdo není, a zároveň má památkově chráněnou radnici na hlavním náměstí.
Čtěte také
Může si založit komunitu a sdílet elektřinu z té školky, ze školy nebo ze stadionů na jiné objekty ve městě, které buď nemají možnost instalace fotovoltaických panelů, anebo mají vyšší spotřebu, než jejich střecha pokryje.
Druhá možnost je pro bytové domy, kdy se spojí několik majitelů, financují si společnou fotovoltaickou elektrárnu na střeše a sdílí si elektřinu.
Dále je zde takzvaný aktivní spotřebitel, což může být někdo, kdo si na chatě postaví panely a posílá si elektřinu do bytu nebo třeba rodičům a příbuzným, kteří nemají peníze na fotovoltaiku, i když máme dnes poměrně dobré dotační programy, anebo nemají vhodnou střechu.
Přičemž střecha s fotovoltaikou může být dejme tomu na chalupě u Chebu a odebírat ji mohou v Ostravě, je to tak?
Ano, přesně tak.
Podpora státu
Od letošního roku se přesně definují nároky na instalované systémy. Proč je to důležité?
Kapacita distribuční soustavy je tak trochu na hraně, protože je zde mnoho žádostí ne kvůli už připojeným zdrojům, ale žádostí na nové zdroje. Podmínky pro nové firemní a velké elektrárny kladou větší důraz na vlastní spotřebu a na to, aby ta síť byla efektivně využívána, což je dobré.
Musím říct, že Česko politicky od roku 2011 až 2021 zaspalo, i přes varování všech asociací neinvestovalo do přípravy na rozvoj obnovitelných zdrojů a dneska doháníme zbytek Evropy. Distribuční společnosti teprve dostávají do rukou nástroje, aby mohli posílit sítě a změnit svoje systémy. Ty podmínky pro připojování jsou opravdu rozumné.
Jak účelně stát podporuje rozvoj solárních elektráren?
Myslím, že u malých a firemních elektráren velice dobře. Nová zelená úspora je velice dobrý model a funguje, ostatně loni 80 000 rodinných domů si na střechu pořídilo fotovoltaiku, což je ohromné číslo.
Čtěte také
Celkem dneska máme v Česku víc než 150 000 domácích elektráren. I firemní střechy jsou dobře nastavené a vidíme to na tom, že dlouhá léta se firemní elektrárny nestavěly a teprve teď se začínají stavět.
Tam, kde bychom se mohli zlepšit, jsou velké pozemní instalace, kde by podle nás byla lepší podpora formou aukcí s nějakou garantovanou cenou státem, přičemž když cena elektřiny spadne, tak to hradí stát.
Pokud najednou stoupne nad nějakou hodnotu, tak naopak stát kasíruje od výrobců, To funguje v mnoha jiných státech a je to efektivnější. I tak tu ale máme modernizační fond a musíme s tím nějak žít.
Za jakých okolností mohou fotovoltaické panely chránit domácnosti před růstem cen energie na trhu?
To je asi nejdůležitější důvod, proč by se lidé měli dávat na střechu panely. Lidé se často ptají, kdy se jim to vrátí, ptájí se na návratnost. Pokud si někdo instaloval panely v roce 2020, tak měl vizi dlouhé návratnosti, deset až dvanáct let. Díky dvěma letům energetické krize se mu tato návratnost snížila.
Čtěte také
Třeba v srpnu 2021, kdy byla cena elektřiny tisíc euro na trhu a někteří lidé nespali z toho, jestli mohu mít na elektřinu, tak naopak tito lidé (s nainstalovanými panely – pozn. red.) měli postaráno a mohli v klidu spát.
Klidně tady můžeme být v situaci, kdy kolem roku 2030 ještě jádro a nové bloky nebudou postavené. Uhelné elektrárny se možná budou vypínat mnohem dřív a pokud neposílíme výstavbu obnovitelných zdrojů, tak bude málo elektřiny, bude dražší. Ten, kdo bude mít na střeše firmy nebo domácnosti solární panely, bude mít jistotu, že velkou část si vyrobí sám.
Vliv počasí
Co dělají s fotovoltaikou silné mrazy?
Pokud je zima a svítí sluníčko, fotovoltaika vyrábí víc, protože je to polovodič a ten optimálně vyrábí v chladných podmínkách. Paradoxně když je 35 stupňů v létě, tak elektrárna vyrábí méně.
Čtěte také
Samozřejmě je otázka, jaké bylo předtím počasí. Jestli třeba sněžilo, tak je dobré se občas na panely podívat. Ale dobrá zpráva je, že mrazy ani krupobití s panely, které jsou správně instalované, nic nedělají. Panely jsou velice odolné.
Vidíme to na tom, že v Německu a ve Francii se panely instalují už patnáct nebo dvacet let a prošli si tam už opravdu vším. Jediná událost v Česku, která způsobila velké poškození, bylo tornádo na Moravě.
Co brání rychlejšímu rozvoji velkých solárních parků u nás?
Investoři naráží na složité povolovací procesy. Často naráží třeba na nutnost změny územního plánu a odpor místních stavebních úřadů, který je bohužel často založený na různých mýtech. Když občas čteme stanoviska úřadů, které něco zamítali, tak obsahují informace, které buď nejsou pravdivé nebo nemají s tím záměrem nic společného.
Čtěte také
Občas naráží i na neinformovanost obyvatelstva a politiků, kteří stále ještě mají pocit, že se panely staví stejně jako před třinácti lety, což není pravda. Dneska se konstrukce jenom vrtají do země, žádné betonové základy tam nejsou.
Kromě toho díky různým studiům ochranářů víme, že půda pod panely je v mnohem lepším stavu, než byla třeba před patnácti lety.
Také naráží na to, že úřady obecně mají stále pocit, že fotovoltaika je něco špatného. Ne každý pochopil, že už předchozí vláda se rozhodla podporovat výstavbu nových solárních parků, protože je potřebujeme kvůli českému průmyslu, kterému střešní elektrárny nestačí.
Jakou podobu bude mít „solární revoluce“, který má přijít v tomto roce? Jakou životnost mají fotovoltaické panely? A jak funguje jejich recyklace? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř
Je možné považovat schválený rozpočet na příští rok za rozumný kompromis? Jaké změny by v něm opozice udělala? Nestraší opoziční poslanci zbytečně vysokými cenami energií?
-
Havlíček: Premiér nemá kalkulovat jen s optimistickým scénářem. Peníze na energie můžeme vzít armádě
Měl by podle hlavní opoziční strany obnovitelné zdroje nadále dotovat státní rozpočet?
-
Klimatická konference v Dubaji s 90 tisíci účastníky? Měli bychom se nad tím zamyslet, hodnotí Miko
Jak lze zatím hodnotit probíhající klimatickou konferenci v Dubaji COP28?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.