Prezident Hospodářské komory: Podpora podnikání není volba, ale nutnost, chceme-li v Evropě obstát

Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).

Rodící se vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě projednávala téma hospodářství už v pondělí. Máte informace, k čemu vyjednavači dospěli?

Nemáme žádné konkrétní informace, jak jednání dopadla. V tuto chvíli můžeme vycházet jen z toho, co jednotlivé politické strany měly ve svých volebních programech, k čemu se chtěly zavázat a co slibovaly v oblasti podnikání podnikatelům. Můžeme vycházet i z dlouhodobých postojů, které politické strany deklarovaly.

Čtěte také

Sympatické je, že si všichni napříč politickým spektrem začali uvědomovat, že podpora podnikání a konkurenceschopnosti podnikatelů je něco, čemu je třeba se opravdu věnovat.

Kvůli krizím v minulosti jsme se bohužel dostali do stavu, že pokud nezlepšíme podmínky pro podnikání v celé Evropě a v České republice, těžko můžeme pomýšlet na tom, že budeme konkurenceschopní. Spousta věcí se dlouhodobě odkládala, u řady z nich je nutná razantní změna. Očekáváme, že by se to mohlo objevit v programovém prohlášení budoucí vlády, a také si myslíme, že bychom v tomto směru mohli získat podporu napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně.

Ještě před detailním vyjednáváním v tomto týdnu oznámila nová koalice několik priorit, které chce urychleně schválit, mimo jiné snížení odvodů na sociální pojištění u živnostníků. Vítáte to jako Hospodářská komora?

Vítáme všechny přísliby a závazky, které povedou k tomu, aby se celková odvodová povinnost, ať už jde o osoby samostatně výdělečně činné, anebo firmy, nezvyšovala. A to platí jak u odvodů daní, tak samozřejmě i u odvodů za zaměstnance. Toto jsou totiž vstupy, které jsou poté tím rozhodujícím vlivem na to, jestli naše zboží a služby umíme prodat do zahraničí.

Čtěte také

Jsme exportně orientovaná ekonomika, a v okamžiku, kdy máme vstupní náklady velké, ať už je to v daňové nebo odvodové zátěži, tak potom cena výrobků a služeb na konci je vyšší oproti konkurenci. Pokud se to bude dlouhodobě držet na uzdě, nebo se to dokonce sníží, podnikatelům to pomůže, protože budou moct o to víc investovat do dalších oblastí, třeba do technologické změny výrobního procesu nebo poskytování služeb.

Ohledně daní hnutí ANO slibovalo snížení daně z příjmu právnické osoby o dva procentní body z 21 na 19 %. Jak důležité by toto bylo pro firmy?

Je to významný signál především o tom, že se počítá s tím, že se uvolní firmám peníze na investice třeba do energetické soběstačnosti, do energetické transformace vlastních podniků, výrobního procesu.

Je to opravdu výrazná změna?

Výše jako taková není tak zásadní. Zásadní je to, že jde o signál, aby firmy peníze, které neodvedou státu, investovaly do konkurenceschopnosti, do transformace podniku nebo podnikání. Je to dobrý signál i pro zahraniční investory, kteří se rozhodují, jestli novou továrnu nebo sídlo své firmy neumístí v České republice. Řekněme si na rovinu, že je to soutěž o výhodné nebo lepší podmínky v tvrdé konkurenci uvnitř sedmadvacítky.

Všechno ale souvisí se vším. To, co je pro podnikatele nejdůležitější, je dlouhodobá předvídatelnost. Kdyby tady existoval závazek politické reprezentace, že například šest let se nebudou měnit podmínky daňové zátěže pro podnikatele, byla by to pro investory ta nejlepší zpráva.

Čtěte také

Předseda SPD Tomio Okamura avizoval také záměr převést platby za obnovitelné zdroje na stát. Jak výrazně by toto pomohlo firmám?

Toto je dlouhodobá bolest, kterou jsme řešili s dosluhující vládou, a předpokládám, že ji budeme řešit i s budoucí vládou. Drahé energie jsou zátěž, která brzdí investice. Pro mnoho podniků, zejména energeticky náročných provozů, představují drahé energie reálnou překážku pro investice a v některých případech i riziko pokračování provozu.

Byť nejsme primárními vývozci třeba do Ameriky, jsme součástí dodavatelského řetězce, a proto se tlak přenáší i na nás.

Navrhli jsme opatření zaměřená na strukturu ceny energie — nejen cenu samotné „silové elektřiny“, ale především regulované složky, jako jsou poplatky za obnovitelné zdroje nebo poplatky za distribuci. Tyto regulované náklady výrazně zvyšují koncovou cenu pro podniky.

Navrhujeme využít dostupné evropské zdroje, například Modernizační fond a další fondy EU,k financování investic do distribuční a přenosové sítě. Cílem je, aby náklady na modernizaci sítí byly hrazeny z těchto zdrojů, čímž by se snížila regulační zátěž promítaná do konečných cen energií a podnikatelům by se ulevilo.

Bylo by znovuzavedení EET z pohledu podnikatelů problém? A jak chce Hospodářská komora snížit přílišnou byrokratickou zátěž? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.