Zaručený minimální důchod? Bude muset dojít k solidárnímu přenastavení systému, komentuje Rusnok návrh reformy

Ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL ve středu představil připravované změny v systému penzí. Pojďme využít toho, že jste byl mimo jiné také náměstkem na ministerstvu práce a sociálních věcí, také jste pracoval ve vedení penzijních společností. Podívejme se na ty základní změny: jak vlastně ten návrh hodnotíte vy osobně?

Ten návrh byl dlouhodobě avizován a myslím, že nepřináší žádné překvapení. V podstatě není moc jednoduchých a zázračných řešení, jak tu situaci udržet v nějakém dlouhodobě funkčním stavu, což je to, co se objevuje v tomto návrhu: postupně prodlužovat věk odchodu do důchodu, případně o něco snižovat náhradový poměr mezi důchodem a mzdou, to se tam taky objevuje.

Potom jsou tam další drobné úpravy typu společný vyměřovací základ pro partnery, to už není tak podstatné. Podstatné jsou prostě ty hlavní parametrické změny.

Čtěte také

Ohroženi vysokým schodkem? Nízkopříjmoví cítí, že se nebudou moci o stát opřít, míní ekonomka Horská

V tomto kontextu je ten návrh prostě nutný. Nemá cenu se tvářit, že bez těchto změn lze udržet ten systém dlouhodobě funkční tak, aby i dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům zajistil přiměřeně slušné důchody z toho základního, státem garantovaného a financovaného pilíře.

Není ale troufalé to označovat za reformu?

Víte, to je taková trochu sémantická debata. Já dlouhodobě – to by se i ve vašich archivech našlo – říkám, že mezi mnohými iluzemi ve veřejném prostoru je tady jedna velká iluze, že existuje nějaká zázračná důchodová reforma, která vyřeší stárnutí populace a důsledky tohoto stárnutí pro tak klíčový sociální systém transferu, jako je důchodový systém. Taková reforma neexistuje.

Jestli tomu někdo chce říkat reforma nebo ne, to nechám na každém. Nebyla ani avizovaná a nelze očekávat reformu, která by zásadně změnila ten důchodový model od průběžného financování na nějaké dlouhodobé spoření. Toto lze dělat jen velmi postupně a my už jsme, popravdě řečeno , ten dobrý čas na to dávno propásli.

Čili to bude probíhat jen přirozeně a postupně: tak, jak se bude oslavovat ten první pilíř, tak z povahy věci a nutnosti budou sílit další pilíře založené spíše na spoření.

Vyměřovací základ se sníží

Minimální důchod by měl být od roku 2025 ve výši 20 procent průměrné mzdy. Je to dost?

Je to krásná idea, minimální důchod. Ale zase pozor na to. Pokud si hrajeme na to, že ten důchod má být nějak nějakým odrazem výdělku v pracovní kariéře, tak stanovíme-li někde nějaké minimum, vlastně říkáme, že nikdo nemohl mít pracovní kariéru pod nějakým minimem. A to není minimum, které by v tom výpočtovém vzorci odpovídalo třeba dnešní minimální mzdě. Oproti dnešním nejnižším důchodům, které jsou mezi čtyřmi a pěti tisíci, se to zvyšuje skoro o 100 procent, bude to asi osm tisíc a něco.

Čtěte také

Důchod jim nestačí ani na nájem. Brněnští senioři sdílejí jeden byt, spolubydlení si pochvalují

Takže popravdě řečeno, musí tam dojít k většímu přerozdělování uvnitř té jedné generace důchodců a bude to znamenat, že bude muset dojít k solidárnějšímu nastavení toho systému. Čili ti, co vydělávali více, se budou muset části toho svého důchodu v relativním vyjádření vzdát ve prospěch těch, co byli na konci toho výdělkového spektra.

Je to směr k jednotnému důchodu. Je to jeden z kroků, který nás – podle mě bohužel – tlačí k jednotnému důchodu. Ono to vypadá hezky, minimální důchod, ale on se musí z něčeho zaplatit.

A ten jednotný důchod, nebylo by to nejjednodušší?

Bylo. Já jsem kdysi byl jeho příznivcem. Ale je teda třeba toto národu říct, s velkým časovým předstihem. To se nedá dělat tak, že od příštího roku budeme mít jednotný důchod. Takto to nemůže fungovat. Ale nikdo z politiků to není ochoten říct.

Tady si pořád hrajeme na jakési sociální pojištění. Pojištění je mimo jiné o tom, že výplata je ve vztahu k zaplacenému pojistnému, ale toto není pojištění. Sociální možná je, občas, jak pro koho. Mně se nelíbí ta trochu neférová komunikace kolem toho. Tak fajn, minimální důchod, ale ať se řekne, z čeho se zaplatí to zvýšení oproti dnešním nejnižším důchodům.

Čtěte také

Důchodci dlouho trpěli neschopností předchozích vlád. Dnes už je na systémovou reformu pozdě, míní ekonomka Nerudová

Teď to má být tak, že další změnou bude snížení výpočtu nových důchodů. Postupně by se měla mezi lety 2026 a 2035 snižovat započítávaná částka z výdělků. Můžete srozumitelně vysvětlit, jak by to mělo být?

Nevím, jestli budu srozumitelný. Dnes se nám v podstatě sečtou všechny naše výdělky za všechny roky, které jsme odpracovali. Samozřejmě se nějak valorizují na současnou mzdovou úroveň. Po nějakých redukcích – neberou se ty nejvyšší výdělky nad určité hranice, výdělky do určité hranice seberou plně, nad určitou hranici už jenom částečně – se z toho vytvoří tzv. vyměřovací základ.

Pak existují nějaká procenta, tuším, že to bylo 1,5 % za odpracovaný rok z toho vyměřovacího základu, sečte se, kolik bylo těch odpracovaných let a z toho vznikne důchod.

A teď se teda navrhuje, že dojde ještě k další, pro všechny platné redukci vyměřovacího základu. Teď budu asi nepřesný, protože jsem to nestudoval, ale ten vyměřovací základ se sníží zhruba o 10 procent. Jinými slovy, dojde k určitému zhoršení náhradového poměru, čili poměru důchodu ke mzdě oproti dnešnímu stavu.

Je to zase bohužel nezbytný důsledek toho, že se ten systém bude muset ufinancovat v době, kdy bude méně plátců a více příjemců vzhledem ke stárnutí populace a demografickému vývoji.

Jaký vývoj inflace a hrubého domácího produktu očekává Jiří Rusnok pro příští rok? A jak by měl stát podle něj postupovat vzhledem k firmám žádajícím podporu při vysokých cenách energií? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.