Horka lámou rekordy. Vlny veder jsou nový normál. Budeme se muset přizpůsobit, varuje klimatoložka

Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle. Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Jak těžké je předpovídat extrémní projevy počasí? Vladimír Kroc se i na to zeptal klimatoložky a meteoroložky České televize Taťány Míkové.

Český hydrometeorologický ústav vydal rozšířenou výstrahu před vysokými teplotami na dnešek pro skoro celé Česko. Je to v něčem výjimečná situace?

Není běžné, abychom měli na tak velkém území Čech teploty přes 34 °C. Nejtepleji bylo ve středních Čechách. Nejvyšší teplotu jsme naměřili v Řeži u Prahy, kde bylo 37,4 °C. Teploty přes 35 °C ale měli i v Ústeckém kraji i jinde. Definitivní bilanci budeme ale mít samozřejmě až večer.

Čtěte také

Jak často u nás dosahujeme takových teplot?

Za mého mládí jsme takové teploty neregistrovali. Maximálně to byly úplné vzácnosti. Pravda ale je, že už v 80. letech jsme u nás naměřili 40,2 °C. Byla to ovšem zvláštnost, kterou jsme nikdy předtím nezaznamenali. Bylo to úplně poprvé, kdy se teplota dostala přes 40. Bohužel tyto teploty zaznamenáváme čím dál častěji. Stupňovat se to začalo po roce 2000.

Zítra měla podle předpovědi přejít studená fronta. Platí to stále?

Ano, platí. Teď právě je nad západní Evropou, a i před ní – v Německu, nad Alpami, ve Švýcarsku – se už vytvářejí docela silné bouřky. K nám ovšem dorazí jen první pásmo, které bude slaboučké. Může to ale už být zítra nad ránem. Více se asi projeví jen v Čechách.

Daleko důležitější bude pásmo, které přijde od jihu a jihozápadu a které bude směřovat směrem na Ostravsko. To přijde zítra odpoledne a navečer. Výstraha platí od 12 hodin v západní části země, na východě pak od čtyř odpoledne.

Přívaly deště můžou znamenat i 50 litrů vody na metr čtvereční, což je opravdu hodně. Pravděpodobně budou i navzdory suché půdě některé sklepy nebo níže položené podjezdy zatopené. Voda se krátkodobě zvedne i v potocích, které mají malé koryto.

Čtěte také

Přitom je teď u nás dost závažná situace se suchem. Ani tyto silné avizované bouřky tomu nijak nepomůžou?

Pomůžou jen tam, kam přijdou. Daleko výhodnější pro krajinu by bylo, kdyby pršelo přes celou noc a těch 50 litrů vody na metr čtvereční se vypršelo postupně. Navíc bouřky nezasáhnou celé území. Severozápad Čech nebo i střední Čechy budou mít srážek výrazně méně, pokud vůbec nějaké.

Jak závažná situace se suchem aktuálně je?

Vidíme to i na riziku požárů. Více než polovina území má extrémní riziko vzniku a šíření požárů. Proto varujeme i před výskytem bouřek bez srážek. Pokud nebude déšť a bouřka něco zažehne, může to být velice nebezpečné.

Jak obtížně se tyto extrémní jevy předpovídají?

Obtížná je lokalizace těchto jevů. Víme, že riziko je opravdu velké, ale říct, kde to bude, se dá až tehdy, až se bouřky budou valit přes naše území. Předpovědět to dokážeme jen pár desítek minut předem. Už ale existují družice, které si dělají ambice, že budou schopné průběžně sledovat zvrstvení atmosféry, celou hloubku, ne jenom vrchní pohled, který lidé vidí v televizi, a tedy i identifikovat s předstihem místa, kde je pravděpodobný vznik bouřek. Bohužel na radarech to zatím možné není.

Čtěte také

Čím je chronické sucho způsobeno? Na jaře přece poměrně dost pršelo...

Opravdu k tomu stačí pár horkých dní, kdy neprší. Kdybychom měli pořád teploty do 20 °C, měsíc sucha by nám tolik neublížil. Ale ve chvíli, kdy teploty začnou stoupat ke 30, nebo dokonce nad 30, všechna voda, která byla dostupná, se vypaří. A bohužel z bouřek velká část vody odteče.

Vlna veder kulminuje prakticky po celé Evropě. Je to něco, na co si budeme muset zvyknout?

Myslím si, že ano. Budeme se muset přizpůsobit. Na pracovištích i doma budeme muset mít klimatizaci. V městských bytech se už dnes nedá moc žít. Pokud teploty neklesají ani v noci pod 25 °C, neodpočineme si. Proto se budeme muset naučit dělat to, co dělali dřív třeba v jižní Evropě, a budeme to muset přenést k nám do střední Evropy...

Jak ambiciózní je plán Evropské komise snížit emise COdo roku 2040 o 90 %? A jak se klimatologové dívají na připravovaný systém emisních povolenek ETS2? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.