Turecko má v Sýrii stěžejní slovo, táhne za delší provaz i v otázkách migrace. EU je spíše v reakční pozici, říká Daněk

V Bruselu ve středu začíná summit Evropské unie. Předseda Evropské rady António Costa na něj do Bruselu pozval také lídry šesti západobalkánských zemí:  Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala. Co chce sedmadvacítka partnerům ze západního Balkánu nabídnout?

Schůzky s lídry zemí západního Balkánu jsou takový kolorit, něco, co se děje pravidelně s cílem podpořit tyto země na jejich cestě mezi členské státy Evropské unie. Na druhou stranu vidíme, že se přístupový proces roky příliš nehýbe.

Čtěte také

Jsou brutální k uprchlíkům, zastrašují Frontex. Chování bulharských pohraničníků líčí Balkan Insight

Jistou novou energii mu do žil vlil paradoxně Vladimir Putin vpádem na Ukrajinu, což připomnělo mnohým lídrům Evropské unie, že pokud nejsou sami přítomní v našem sousedství, tak toto vakuum rychle vyplňují jiní, méně přátelští aktéři, jako právě Rusko.

Alespoň verbálně tedy je politický zájem o rozšíření, ale reálně se toho mnoho neděje. Problém je také v tom, že ani my v Evropské unii na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy jejího fungování.

Migrace a Sýrie

Jedním z bodů jednání má být takzvaná západobalkánská trasa, tedy spolupráce při řízení migrace a v boji proti organizované trestné činnosti a korupci. Dá se to považovat za stěžejní téma?

Neřekl bych, že ta západobalkánská trasa bude stěžením tématem summitu protože migrace se tam bude probírat ve všech dalších aspektech a tou hlavní trasou směrem do Evropy je momentálně spíše ta středomořská trasa přes středozemní moře, nikoliv ta západobalkánská.

Čtěte také

Čekáme, že Evropská unie něco vyřeší. Zároveň jí velké pravomoci nesvěříme, popisuje politolog

Byť i tady se objevují rizika, zejména v souvislosti se Sýrií, ta situace tam je těžko předvídatelná, takže i tady je určitě důvod se o tom bavit, jak by Evropa byla připravená na případné zhoršení situace právě na té západobalkánské trase.

Čili na agendě bude také aktuální vývoj v Sýrii?

Nepochybně to tak bude, protože v souvislosti s migrací to je asi momentálně to hlavní riziko, které země posuzují. Asi posluchači zaznamenali, že řada zemí Evropské unie už pozastavila azylové žádosti pro obyvatele Sýrie kvůli tomu, jak je situace nepřehledná. Těžko odhadovat, zda je stabilní nebo ne a rozhodně to znamená riziko.

Jak se Evropská unie hodlá angažovat přímo v Sýrii?

Těžko. Evropská unie jako taková nemá vlastní armádu, nemůže tam být rozhodně vojensky přítomná. Zároveň vidíme, že drtivou většinu pozornosti v té zahraniční politice konzumuje situace ve východní Evropě, Ukrajina. Když jsme viděli třeba eskalaci situace v Izraeli v konfliktu s Hamásem, tak jsme viděli, jak slabá Evropská unie v této oblasti je. Tím spíše, že jen těžko dosahuje jednoty.

Čtěte také

Jak ve skutečnosti funguje migrace? Zastavit ji nejde, přestože nám to politici často slibují

Ona je jednota dosti komplikovaná v případě Ukrajiny, ale tady je to vidět ještě více. Když na něčem nejsou země Evropské unie jednotné, pak Evropská unie nemůže konat. Takhle jednoduché to je. Na Blízkém východě je to vidět poměrně dosti a v Sýrii rozhodně Evropská unie není tím hlavním hráčem. Teď se ukazuje, že dosti silné slovo tam má Izrael a ještě silnější, možná stěžejní, Turecko.

V sevření Turecka

Počítá se s další podporou Turecka v péči o syrské uprchlíky?

Situace Turecka je dosti specifická v tom, že samo Turecko hostí velké množství syrských uprchlíků a v minulosti jsme viděli, že není úplně přátelsky naladěné směrem k Evropské unii. Pokoušelo se naši vlastní slabost v nefunkční azylové a migrační politice v minulosti zneužít cíleným vyvoláním třeba nové uprchlické vlny.

Ono se to Turecku nepodařilo, protože EU je výrazně lépe připravená na podobné krize, než tomu bylo v roce 2015, ale přesto jsme viděli, že to je něco, co je Recep Tayyip Erdoğan, turecký prezident, ochotný činit, čili tady poněkud táhne za delší provaz to Turecko. Drží trochu Evropskou unii v sevření a je to na něm, nebo dost do značné míry na náladách nebo taktice tureckého prezidenta, jak se situace bude vyvíjet a méně na nás, my jsme spíše v reakční situaci.

Čtěte také

Nikdo neví, kam zmizeli tajní policisté. Křesťané říkají, že mají sbaleno, popisuje ze Sýrie Boháč

Když se vrátím k tomu, jak vypadá aktuální situace s migrací, tak co se týče té trasy, tak na západobalkánské trase je klid?

No, neřekl bych úplně klid, ale je tam rozhodně oproti krizovému roku 2015 diametrálně lepší situace. Ve srovnání se situací ve Středomoří je výrazně lepší. Situace ve Středomoří je momentálně hlavním zdrojem migrace směrem do Evropy.

Situace v zemích na západobalkánské trase je výrazně klidnější, ale to neznamená, že se to nemůže změnit právě v souvislosti s nepředvídatelností situace v Sýrii. Zatím to předání moci v Sýrii proběhlo poměrně klidně, ale jak jsme viděli, Izrael i Turecko se tam angažují vojensky a je opravdu velmi těžké předvídat, jak se ta situace může vyvíjet dále. Takže to, že některé země třeba pozastavují právě azylové žádosti, vnímám jako správný krok.

Jednak je to nepředvídatelná situace i pro nás, takže čím více času si dáme, tím lépe pro nás. Ale je to i něco na ochranu samotných uprchlíků. Pokud bychom například ihned začali s navracením žadatelů o azyl z minulosti, kteří ho získali s tím, že nyní Assadův režim padl a situace je bezpečná, velmi rychle se může ukázat, že to tak není a tyto uprchlíky bychom dostali do rizika.

Co se dá čekat od nového lídra Evropské rady Antónia Costy? Co může unie udělat pro podporu evropského automobilového průmyslu? A co může Evropská unie dělat lépe v boji s hybridními hrozbami? Poslechněte si celý rozhovor.