Čtvrtinu života v penzi. Když budou lidé déle pracovat, měli by také o něco déle pobírat důchod, myslí si demograf Tomáš Fiala

Ve čtvrtek jste se u kulatého stolu shodli s ministerstvem práce a sociálních věcí, že propočítá návrh demografů s pomalejším růstem důchodového věku na systém penzí a jeho udržitelnost. Věková hranice by se posouvala plynuleji a pomaleji, o měsíc ročně. Důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 2000, by tak byl podle grafů proti vládnímu záměru skoro o dva roky nižší. Z čeho přitom vycházíte?

Zastáváme názor, že by bylo spravedlivé, když budou mít lidé vyšší důchodový věk a budou déle pracovat, aby také o něco déle pobírali důchod. Líbilo se nám doporučení podle současně platného zákona, že by lidé měli trávit v důchodu zhruba čtvrtinu života.

Čtěte také

Důchody mají růst o šestinu pomaleji. Jinak by výrazně klesly, pokud se nezvýší daně, říká Jurečka

Podle poslední demografické prognózy, a naše propočty tomu odpovídají, (by mělo dojít ke – pozn. red.) zvyšování důchodového věku pouze o jeden měsíc pro každý další ročník narození.

Česká demografická společnost už dříve varovala, že při zachování modelu navrhovaného vládou by zvyšování věku odchodu do důchodu bylo pro jednotlivé ročníky nerovnoměrné. Můžete vysvětlit, proč?

Ta nerovnost by souvisela s tím, že podle návrhu vlády a ministerstva práce a sociálních věcí se doporučuje nebo navrhuje zvyšovat důchodový věk podle toho, jak se mění úmrtnost v jednotlivých letech. Ta může velmi kolísat.

Klasickým příkladem bylo období COVIDu, kdy dva roky po sobě výrazně vzrostla úmrtnost, to znamená, výrazně poklesla délka života. Podle navrhovaného mechanismu by se důchodový věk pro tři generace za sebou bezdůvodně nezvyšoval, následně by se zvyšoval o to více.

Vývoj úmrtnosti

Proč doporučujete nevycházet při určování naděje dožití z úmrtnostních tabulek pro celou populaci, ale pro jednotlivé ročníky?

Důvodem je, že pokud nás zajímá doba pobírání důchodu jednotlivých ročníků, tak bychom měli využít údaje o skutečné předpokládané době zbývajícího života jednotlivých ročníků, až dosáhnou důchodového věku. To znamená, ne v současnosti, ale až za patnáct let.

Čtěte také

Žijeme déle, studujeme déle. Zvyšování věku pro odchod do důchodu se nevyhneme, míní ekonom

Navíc běžné úmrtnostní tabulky, takzvané průřezové, nelze dost dobře použít pro odhad délky zbývajícího života, protože ji počítají za předpokladu, že už by se v dalších letech neměnila úmrtnost.

Například délku života pětašedesátileté osoby počítají za předpokladu, že až té osobě bude 70, bude mít stejné riziko úmrtí jako v roce, kdy jí bylo 65. Až jí bude 80, bude mít stejné riziko úmrtí, jako měli osmdesátiletí v roce, kdy té osobě bylo 65.

Předpokládá se, že už by se úmrtnost nevyvíjela v čase, že by neklesala. A to není korektní.

Čili vy, demografové, doporučujete stejně jako nyní každých pět let přehodnocovat stav.

Ano, každých pět let se bude počítat nová prognóza a přehodnotí se demografický vývoj. Důchodový věk navrhujeme počítat podle prognózy, protože dobu pobírání důchodu, která se týká budoucnosti, samozřejmě můžeme určit pouze na základě prognózy, aby to bylo korektní.

Čtěte také

Třicet let jsme čekali na reformu, zní z odborového svazu KOVO. Jaký důchod čeká zaměstnance v náročných profesích?

Co by to tady pro jednotlivé ročníky znamenalo? Je to spravedlivější než dosud?

Ano, považujeme to za spravedlivější, aby lidé pobírali důchod v průměru poslední čtvrtinu života, zatímco podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí z té samé prognózy vychází, že by se pravděpodobně poté, co odezněl COVID, zvyšoval důchodový věk pro každý ročník narození o dva měsíce.

Například generace 2000 by šla do důchodu až v 70 letech a třech měsících a to by mělo za následek postupný pokles nejen relativní, ale i absolutní doby pobírání důchodu. Relativní doba by postupně poklesla jenom na 23 procent, absolutní doba by poklesla pod 21 let.

Úbytek obyvatelstva

Proč by se podle vás v tomto století příliš neměl měnit počet lidí v Česku?

Poslední prognóza předpokládá, že Česko bude nadále zemí přitažlivou pro migranty. Roční migrační přírůstek by měl činit 35 000 osob, do konce století to znamená něco kolem tří milionů.

Jinými slovy, tím by se nahradil přirozený úbytek obyvatelstva způsobený tím, že od roku 2020 česká populace trvale vymírá. Roční počty narozených jsou zatím zhruba o 20 000 nižší než roční počty zemřelých.

Čtěte také

Karel Havlíček: Když chce vláda prosadit změny silou, postrádají schůzky na Hradě smysl. Vraťme téma do Sněmovny

Předpokládá se, že za dalších asi deset let už bude deficit činit 30 000. V šedesátých letech (21. století), kdy budou vymírat silné populační ročníky narozené v sedmdesátých letech (20. století), se očekává, že narozených bude ročně zhruba o 60 000 méně než zemřelých.

Chcete tím říct, že kdyby teoreticky byla migrace nulová, tak by zde s koncem století žilo zhruba sedm a půl milionu obyvatel?

Ano, možná ještě méně. V roce 2023 nebyla počítána projekce bez migrace, ale dalo by se to odhadnout. Myslím, že by to bylo nějak tak, jak říkáte, kolem šesti nebo sedmi milionů lidí. Samozřejmě záleží na tom, jaká by byla porodnost. Ta bohužel také v poslední době až příliš nečekaně klesá.

Jak se mohou na demografický vývoj připravit byznys a politika? Jak udržet starší na trhu práce? A jak se v demografii projevují nečekané události? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu s Vladimírem Krocem.