Papež František dostal nový invalidní vozík. Je dřevěný a opěrky má z trámů pařížské katedrály Notre-Dame

Paul má na sobě masku, ochranné brýle, sluchátka a bruskou upravuje křeslo pro papeže.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Běženci nejsou invaze.‘ Papež končí návštěvu Francie, v Marseille vyzval Evropu k zodpovědnosti

„Doufám, že mu padne jako bota šitá na míru. Musel jsem vše důkladně propočítat, třeba i to, jak je papež vysoký. Ještě před tím, než zestárl, měřil metr osmdesát. Teď je o něco menší. Nakreslil jsem model jeho křesla prostřednictvím fotografií, na kterých papež seděl. Díky tomu jsem si jistý, že bude mít hlavu správně opřenou a ruce na opěrkách,“ říká Paul.

Pět měsíců vyráběl Paul de Livron kolečkové křeslo pro papeže. Nechtěl, aby bylo okázalé. Jeho bohatství je spíš v symbolice. Například loketní opěrky jsou ze spálených kusů dřeva pařížské katedrály Notre-Dame, která vyhořela před čtyřmi lety.

Dřevo z katedrály, Ruska a Ukrajiny

„Tyhle dva kousky jsou z krovů katedrály Notre-Dame. Každý z nich měřil zhruba 60 centimetrů a byl úplně ohořelý. Musel jsem je hodně seříznout, ale část dřeva bylo možné ještě využít,“ vysvětluje Paul.

Pro zbytek papežského křesla Paul použil břízu z Ruska a z Ukrajiny. Chtěl tak poukázat na to, že se papež František nabídl jako mediátor v rusko-ukrajinském konfliktu. Do duté části papežského křesla francouzský inženýr umístil papír s jmény těch, kteří projekt financovali a pomohli ho zviditelnit.

Řekl jsem si, že jsem sice ztratil nohy, ale ne ruce, a že to musím využít a vyrábět něco rukama.
Paul de Livron

Další symbol poukazuje na latinskoamerický původ papeže Františka. „Kolem polštáře, který bude mít papež za zády, bude lem s latinskoamerickými motivy, protože papež František je z Argentiny. Lem je žluto-bílý v barvách Vatikánu,“ dodává mladý inženýr.

Už nikdy zahálet

Paul de Livron se před deseti lety vážně zranil. Spadl z výšky při výletu nedaleko Marseille a zlomil si obratel.

Paul de Livron vyrábí celodřevěné křeslo pro papeže Františka.|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Prošel jsem reedukačním centrem, kde jsem se učil na kolečkovém křesle. Slíbil jsem si tehdy dvě věci: Jednak jsem si řekl, že jsem sice ztratil nohy, ale ne ruce, a že to musím využít a vyrábět něco rukama. A pak jsem si taky slíbil, že až opustím reedukační středisko, tak už se nikdy v životě nebudu nudit,“ vypráví. 

A tohle předsevzetí splnil. Paul se s papežem poprvé setkal v květnu v Římě. Byl součástí větší skupiny poutníků a mohl na pár minut mluvit se svatým otcem.

Podal mu tehdy malý model kolečkového křesla a papež František souhlasil, že se stane kmotrem jeho projektu. Paul se totiž nechce zastavit u jednoho kolečkového křesla pro papeže, do budoucna chce ze dřeva vyrábět i další pomůcky.

U jednoho vozíku nezůstane

„Chtěl bych se zaměřit na vývoj i výzkum a zjistit, jaké zdravotnické pomůcky by bylo možné vyrábět ze dřeva, které je možné najít i v rozvojových zemích. Chtěl bych, aby z těchto věcí měli užitek tamní obyvatelé,“ dodává inženýr. 

Paul věří, že papež bude v jeho křesle jezdit a mohl by tím pádem jeho projekt zviditelnit: „Jestli mu tohle kolečkové křeslo bude vyhovovat a bude se v něm cítit pohodlně, tak ho bude využívat víc než křesla, která má teď. Vedle tohohle vozíku budou totiž vypadat příliš obyčejně.“

Paul v Marseille uzavře jednu životní kapitolu. Před lety se na jihu Francie vážně zranil, teď doufá, že v přístavním městě jeho život nabere nový kurz.