Osamělá mořeplavba je dobrá studie sebe sama. Čechům ale chybí k moři respekt, říká jachtař Zindulka

25. květen 2024

Na sever za narvaly a fascinujícím pohledem na ledové stěny se kapitán Jiří Zindulka vydává plachetnicí jménem Bumerang, aby se vždy vrátil. Ač je podle něj v posádce cennější odolnost než zkušenosti, jejich absence je velkým handicapem Čechů na moři. „Když jde přímořský národ na moře, má k tomu respekt, protože od dětství slyší v rádiu a v televizi o lodích, co se potopily, o lidech, co se utopili,“ poukazuje mořeplavec. S jakou průpravou se může jachtař na vlny odvážit?

Jak zkušená musí být posádka pro expediční plavby?

Posádka principiálně být zkušená moc nemusí. Důležité je, aby byla odolná. Zkušenosti u člověka, který toho moc nevydrží, jsou vám málo platné, protože je nedokážete vytěžit. Člověka, který vydrží všechno, naučíte, co je potřeba, velmi rychle.

Nedávno Česká televize uvedla dokument Vladimíra Šimka Plavba za ledem. Kolikrát už jste navštívil Grónsko?

Čtěte také

Když byla tato plavba, tak to bylo podruhé. Letos se tam vydáváme opět.

Co vás tam láká nejvíc? To, že tam nejsou lidé?

To je jeden z důvodů. Hlavně mě tam ale láká příroda. Scoresby Sound, ze kterého byl ten film a kam se znovu vydáváme, je největší systém fjordů na světě. Během léta je tam víceméně pořád tlaková výše, což znamená, že přes ten den, který trvá skoro pořád, tam je od rána do večera jasno, dohlednost sto mil.

Plují tam obrovské ledové hory, jsou tam velryby, narvalové, lední medvědi, plovoucí kry, ledové splazy. Jsou tam ledovce na horách dva tisíce metrů vysokých. A ty hory, to jsou skalní stěny, které z fjordu stoupají přímo strmě nad vás, nad loď. Je to tam fascinujícím způsobem divukrásné.

Češi? Tuláci bez znalostí

Dnes školíte nové jachtaře. Jaký je o ten sport zájem?

Čtěte také

O jachting je v Čechách velký zájem a vždy byl. Na to, že jsme vnitrozemský stát,  jsme velicí tuláci a máme rádi moře. Po covidu se navíc jachting ukázal být jako bezpečný sport: pronajmete si plachetnici, a pak už nemusíte celý týden nikoho potkat a můžete být izolovaní, když nechcete s lidmi být. Takže i to se ukázalo jako pozitivum.

A jaké máme jako vnitroevropský národ vlohy pro plavbu na moři?

Když to vezmu z pohledu Chorvatů, jak berou české jachtaře, tak nás berou poměrně dobře. Berou nás lépe než Maďary: o těch říkají, že jsou nejhorší jachtaři, Italové že jsou strašní jachtaři. Čechy berou ještě relativně pozitivně.

Týden na praktickém kurzu, když je ten kurz dobře vedený, je pro normálně zdatného člověka dostačující na to, aby mohl sám vyplout, s tou maximální opatrností.
Jiří Zindulka

Z mého pohledu máme velký handicap v tom, že moře neznáme, že o moři nic nevíme a nemáme k němu respekt. Většina jachtařů, kteří pokračují v jachtingu dál, respekt získá, pokud ho nemají na začátku. Když jde přímořský národ na moře, má k tomu respekt, protože od dětství slyší v rádiu a v televizi o lodích, co se potopily, o lidech, co se utopili. Nám jako vnitrozemského národu ten respekt chybí.

Čtěte také

Jaké předpoklady musí splňovat dobrý jachtař?

Jde o to, co chce jachtař na moři dělat. Když chce být osamělý mořeplavec, k tomu postačí, aby byl dobrý jachtař z pohledu znalostí moře, ovládání lodi a navigace. Pokud chce, aby probíhala dobře plavba s posádkou – aby nebyla mořská nemoc a aby byly dobré vztahy na lodi – tak musí být dobrý z hlediska jachtařských zkušeností a pak musí být dobrý psycholog.

Plujete někdy sám? Jaký nejdelší čas strávil na lodi?

Málo, asi tři dny. Já nejsem typický osamělý mořeplavec.

Takže to by vás nelákalo?

Svým způsobem by mě to také lákalo. Musí to být super studie sebe sama, když je člověk deset, dvacet, třicet dní na moři. Z toho pohledu by mě to lákalo, dozvědět se něco víc sám o sobě, a myslím si, že si nějakou delší plavbu sám dám, ale není to v mých prioritách.

Po jak dlouhé době si myslíte, že se člověk může odvážit sám vyplout bez toho, že by měl parťáka, který mu radí?

Týden na praktickém kurzu, když je ten kurz dobře vedený, je pro normálně zdatného člověka dostačující na to, aby mohl sám vyplout, s tou maximální opatrností. Samozřejmě, pokud by pak chtěl plout delší plavby, cesta k tomu je mnohem delší.

Je to i o individuálních schopnostech a nasazení, které tomu člověk dá i po teoretické stránce. Praxe je samozřejmě nejdůležitější, ale i teorie je dobrá, protože pomáhá k pochopení praktických věcí.

Jaké nejnáročnější a nejkrásnější chvíle Jiří Zindulka na vodě zažil? A čím je zrádné Baltské moře? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související