Na ostrově sněhu a ledu chlad v mezilidských vztazích nečekejte. Grónsko je ostrov splněné touhy, tvrdí manželé Klempířovi
Na největším ostrově světa žije 57 tisíc obyvatel. Svůj druhý domov tam už před téměř 20 lety našli i manželé Alena a Jaroslav Klempířovi, oba novináři a geografové. O bývalém dánském území mluví s nadšením a především s láskou. Kromě drsné krásy tamní přírody jim učarovala především otevřenost a přátelskost místních obyvatel. O svém životě na „Zeleném ostrově“ píší také ve své nové knize Grónsko, ostrov splněné touhy.
„Za ta léta je moje zkušenost, že čím horší je klima a počasí, tím lepší jsou vztahy mezi lidmi,“ říká přesvědčivě Alena Klempířová. Gróňané jsou podle jejích slov nesmírně milí lidé, ale svoje srdce vám otevřou až po čase.
„Jejich laskavostí se vždycky sytíme, než se vrátíme do Česka. Laskavost u nich převažuje mnohem více než tady,“ dodává.
Na Vánoce zažili i tři týdny, kdy venku bylo neustále 42 stupňů pod nulou. Manželé Klempířovi si ovšem na tvrdé přírodní podmínky nestěžují. Zima jim vyhovuje víc než grónské léto, kdy místním obyvatelům znepříjemňují život přemnožení komáři.
Grónská závislost
„Zima v Grónsku je snová, nádherná a pohádková,“ rozplývá se Alena Klempířová. „Ovšem musíte se umět obléct,“ dodává s úsměvem její manžel. Pak je ovšem podle něj grónská zima bezchybná.
Roztančené závoje polární záře v modrošedé tmě, vytí psů a jízda psím spřežením, nic lepšího si neumí představit. „Příroda, kde není nic zbytečného, vás pohltí,“ doplňuje jeho žena s tím, že hned po přistání v Praze mají oba často chuť otočit se a letět zpět.
I na Grónsko ovšem v posledních letech dopadají důsledky globálního oteplování. Na změnu klimatu se Gróňané připravují už teď. Zvířata se bohužel takto připravit nedokáží, konstatuje s lítostí Alena Klempířová.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.