Nevěra a nevlastní mláďata v hnízdě. Vědci v jižních Čechách odkrývají utajený život vlaštovek

U mnoha ptačích druhů jsou samec se samicí v době hnízdění stabilním párem, který se svorně stará o potomky. Zažitým odborným předpokladem tedy bylo, že si budou věrní i sexuálně. Proto vědce překvapilo, když zjistili, že ne všechna mláďata v hnízdě jsou potomky starajících se samečků. Dosud nejsilnější hypotézou, proč k nevěře u vlaštovek dochází, je podle vědců lepší genetická kvalita mláďat.

Čtěte také

Proč ubývá hmyzu a ptáků? Lidé považují přírodu za zdroj své obživy, nechtějí se dělit, vysvětluje ornitolog

Délka nerozhoduje

Odborníky taky zajímala role dlouhých ocasních per, která dlouho platila za hlavní znak, podle kterého si samičky vlaštovčí samce vybírají.

„Zjistili jsme, že ocasní pera nemají moc velký vliv na atraktivitu toho samečka. Zbořili jsme tím staré paradigma, které se dostalo i do učebnic biologie,“ říká šéf výzkumného týmu Tomáš Albrecht z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tím, co skutečně u samiček rozhoduje, je stáří samečka. „Starší samečkové jsou samiček úspěšnější ve všech směrech,“ dodává.

Studie o mimopárových paternitách u vlaštovek je unikátní v tom, že je dlouhodobá. Jde dokonce o jednu z nejdelších studií na jakémkoli druhu pěvců na světě. I když trvá už 12. rok, výzkumníci jsou, jak tvrdí, teprve v polovině. Doteď se jim podařilo získat víc než sedm tisíc vzorků.

„O naše data je poměrně velký zájem i celosvětově, takže jsme v kontaktu s různými lidmi, se kterými máme domluvené spolupráce na různých analýzách těchto dat,“ dodává Tomáš Albrecht.

Vlaštovky, jak je vídáme na podzim, když se houfují před odletem do teplých krajin|foto:Shutterstock

Do posledního peříčka

Rok co rok vědci vlaštovky na farmách v jižních Čechách monitorují hned od chvíle, kdy přiletí z teplých krajů. „Jsme schopni z izotopů v peří indikovat, kam pták migruje – jestli do savany nebo do tropického lesa. Jsou to prostě velmi zajímavé záležitosti,“ říká s nadšením profesor Albrecht.

Čtěte také

U čapího hnízda záleží na stavitelské vášni každého páru, některá váží až několik tun, popisuje ornitolog

Ptáky včetně mláďat pak odborníci kroužkují, aby bylo jasné, od kterých jsou rodičů. Sledují taky hnízdění nebo nová hnízda. Mláďatům vědci odebírají krev kvůli určování otcovství.

Výzkumný tým se snaží přijít i na to, jak zjednodušit určování věku vlaštovek, který se pouhým okem nedá zjistit. Také s tím vědcům pomáhá kroužkování nebo detailní screening. Z krve biologové rovněž zjišťují zdravotní stav ptáků, kteří každoročně migrují tisíce kilometrů.

Vlaštovka na lovu v pralese

„Naše klasická vlaštovka je rozšířena po celé severní polokouli a některé migrující populace začaly hnízdit v Jižní Americe,“ upřesňuje Tomáš Albrecht. „Jinak vlaštovky obecně, kam patří také jiřičky a podobně, jsou v zásadě kosmopolitní skupinou – najdeme je tedy na všech kontinentech.“

Obývají tak i pro naši středoevropskou vlaštovku velmi netypické prostředí. „Například ty tropické jsou často pralesní druhy, které loví uprostřed deštného pralesa. Naše vlaštovka je spíš jako druh otevřené zemědělské krajiny,“ vysvětluje Petr Mikula z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Lufťáci vlaštovky nepřitáhnou

Vlaštovka obecná|foto:Stock Exchange

Hmyzožravé vlaštovky jsou druhem významně závislý na člověku. Kromě tepla potřebují k životu i tradiční hospodářství. Přilétají tak do míst, kde žijí domácí zvířata včetně koní, a tak jsou už dnes vlaštovky ohroženým druhem.

„Když půjdete do tradiční vesnice, kde mají lidi třeba prasátko nebo slepičky, budou na každém dvorku jeden dva páry vlaštovek a v celé vesnici dohromady třeba dvacet třicet párů. Ta vesnice pak bude znít vlaštovkami,“ odhaduje Tomáš Albrecht.

„Ale samozřejmě když to tradiční hospodářství nemáte a vesnice funguje jako ubytovna pro Prahu, tak tam samozřejmě vlaštovky čekat nemůžeme,“ uzavírá biolog. Jak říká, mnohé z nových poznatků o vlaštovkách se dají vztáhnout i na člověka, protože některé mechanismy fungují u různých živočišných druhů podobně.