Čeští ornitologové sledují subtropickou čejku černoprsou. Jejich výzkum by mohl změnit pohled i na další druhy ptáků

Odchycenou čejku přinesla k autu, kde vznikla improvizovaná laboratoř, Kateřina Brynychová, studentka České zemědělské univerzity. Na výzkumu pracují ještě Eva Vozabulová a Veronika Firlová

Čejka sevřená pevně, ale šetrně se nechává okroužkovat, a přestože celý proces chvilku trvá, nevydá ze sebe po celou dobu ani hlásku. Zato zpovzdálí je slyšet volání jejího partnera, který varuje své okolí, že se něco děje.

Liší se chování ptáků podle podnebného pásu?

Kroužkování a sběr dat zabere zhruba půlhodinku. Na sehranou trojici svých studentek dohlíží Miroslav Šálek a přitom reportérovi Petru Kološovi vysvětluje, jak se jeho tým k tomuto výzkumu vlastně dostal.

Klimatické změny mění přírodní biorytmy. Ohrožují i stěhovavé ptáky

• Upravit
• Smazat

Střídavě teplo a zima. Rozkolísané teploty na podzim matou stěhovavé ptáky, kteří ještě neodletěli do svých zimovišť. Změna klimatu jim podle několika nezávislých vědeckých studií narušuje biorytmus. Některé ptačí druhy prodlužují trasy svých letů, jiné už tolik necestují anebo se do hnízdišť vracejí dříve. A jsou dokonce i ptáci, kteří už kvůli oteplování nelétají na jih, ale na západ.

„Asi před třemi lety jsem se na jedné konferenci seznámil s kolegou, který pracuje tady v Dubaji. Vypávěl mi, co tu všechno žije, a mě v tu chvíli napadlo, že by to mohl být vhodný model na sledování hnízdění nějakého subtropického druhu ptáka,‟ vypráví.

„Většina studií tohoto typu byla totiž provedena v mírném pásmu, kde se pohybuje nejvíc badatelů. A donedávna se proto mělo za to, že takto fungují všichni ptáci. Studie z poslední doby ale ukazují, že je to jinak, než jsme si mysleli.‟

Ptačí demografie

Data sbírají vědci teprve druhým rokem, což je pro publikování ve vědeckých časopisech jako je prestižní Nature nebo Science zatím příliš krátká doba. Český rozhlas je tedy vůbec prvním médiem, které o tomto výzkumu informuje.

„Datový set, který teď máme k dispozici, dokládá, že tito ptáci můžou hnízdit opakovaně v rámci jedné sezóny, což je zajímavé, protože o subtropických druzích se často píše, že mají pomalý životní styl,‟ vysvětluje Miroslav Šálek.

„Uvažujeme o tom, že třeba hnízdí opakovaně v jednom roce a pak jeden nebo dva roky úplně vysadí. Zatím jde ale jen o spekulace. V dalších letech plánujeme dál monitorovat individuálně značené ptáky a sledovat, jak se párují, jak spolu inkubují, jak si vyměňují navzájem partnery, a získat tak unikátní demografické údaje.‟

Rekreace versus věda

Lokalita, kde čeští vědci ptáky odchytávají, slouží k rekreaci. Jde o velmi nákladný projekt, protože voda, která je všude kolem, je odsolená mořská voda, kterou sem přivádí dlouhé potrubí. Návštěvníci sem jezdí pozorovat ptáky a fotí si je. „O víkendech tu bývá neuvěřitelně plno a bádat se tu nedá,‟ říká vedoucí týmu českých vědců, kteří proto jezdí na lokalitu ve všední dny a brzy ráno.

Součástí jejich výzkumného projektu je i vývoj nových, co možná nejmenších a nejautonomnějších sledovacích zařízení s širokým záběrem sběru dat. Pokud se vyvinuté datalogery osvědčí tady v náročných podmínkách Blízkého východu, budou fungovat i v našem klimatickém pásmu.