Klimatické změny mění přírodní biorytmy. Ohrožují i stěhovavé ptáky

11. listopad 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čápi v Dlouhém Újezdu (červenec 2013)

Střídavě teplo a zima. Rozkolísané teploty na podzim matou stěhovavé ptáky, kteří ještě neodletěli do svých zimovišť. Změna klimatu jim podle několika nezávislých vědeckých studií narušuje biorytmus. Některé ptačí druhy prodlužují trasy svých letů, jiné už tolik necestují anebo se do hnízdišť vracejí dříve. A jsou dokonce i ptáci, kteří už kvůli oteplování nelétají na jih, ale na západ.

Pěnice černohlavá je výborná pěvkyně. Zatímco dřív tito drobní ptáci migrovali do Afriky, teď čím dál častěji létají na zimu do Británie.

Klima se mění, dokazují čeští vědci na Antarktidě

geomorfolog Filip Hrbáček

Na Antarktidě už strávil pěknou část života. Během čtyř různých vědeckých expedic tu prožil kolem 150 dní. A to na kontinentě, který nemá nejzápadnější ani nejvýchodnější bod a který není trvale obydlen, není rozhodně málo. „Příští rok nejspíš nepojedu. Z vlastního rozhodnutí. Dva roky po sobě stačily, chci si udělat pauzu,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou geomorfolog Filip Hrbáček.

„Některé druhy ptáků migrují před zimou na místa, která jsou blíž. Už necestují tak daleko jako dřív,“ říká doktorka Damaris Zurellová z Geografického Institutu Humboldtovy univerzity v Berlíně.

„Někteří migrují jen zčásti, zbylá populace zimuje v místech hnízdění. A jiné druhy se zase vracejí po zimě dříve. Teoreticky to pro ně může být dobré vrátit se dřív – najdou lepší místa pro hnízdění. Také to ale znamená, že ještě nemusí najít tolik hmyzu.“

Problém je nedostatek potravy

Anebo se naopak po oteplení znovu ochladí a ptáci nemají vůbec žádnou potravu. Stejně jako když zůstanou na jihu tak dlouho, jak jsou zvyklí, a přiletí domů naopak pozdě, upozorňuje docent Jiří Reif z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Návrat ze zimoviště se jen těžko posunuje tak, aby se mláďata líhla v době, kdy je tu optimální potravinová nabídka – hmyz nebo housenky. Když se oteplí, tak se pak vyvinou rychleji. Naopak migrující ptáci tohle nestíhají, jejich mláďata tudíž nejsou dobře živená a hůře přežívají,“ vysvětluje.

Na bažině svítá. Pro tažné ptáky,nastává po dlouhém nočním letu odpočinkový den

Čím dál, tím hůř

Jsou tu i jiné vlivy, které globální oteplování způsobuje nebo násobí. Ve své poslední studii, kterou nedávno uveřejnila v časopise Nature, doktorka Zurellová z Humboldtovy univerzity zjistila, že až čtyři pětiny z více než 700 stovek sledovaných ptačích druhů trpí úbytkem zimovišť, letních hnízdišť nebo musí na jaře a na podzim cestovat mnohem dál, než byly doposud zvyklé.

Jak se hledají sovy a proč datla nebolí hlava?

Krkavec velký (Corvus corax)

Kdo nás ráno budí? „Teď, na začátku března, je nejnápadnější zpěv, melodický, krásný, to jsou kosové. Kos černý, jeden z našich nejběznějších a nejznámějších ptáků. Je to soumračný zpěvák, slyšíme ho ráno i večer,“ vysvětuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.

„Pokud na místech, kam byl daný druh zvyklý létat, je teď sucho, musí se jeho cíl posunout jižněji. Tam, kde má zdroje a kde může přežít zimu. U nás se zase může areál posunovat směrem na sever, protože vlivem oteplování se posunují izotermy a s nimi se stěhují i organismy. A když je populace víc na severu, tak pak logicky musí táhnout dále na jih,“ doplňuje Jiří Reif.

Hlad mají i predátoři

Přitom už samotná migrace je podle přírodovědce v životě ptáků velmi riziková: „Je to pro ně energeticky náročné. Musí si někde doplňovat ‚palivo‘, a přitom vždy riskuje, že na něj zaútočí nějaký predátor. Čím víc se migrační vzdálenost protáhne, tím rizika stoupají, a tím pádem je i větší šance, že daný druh bude ubývat.“

Mezi bahňáky patří například čejka chocholatá. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji mezi ohrožené druhy nepočítá. Zatím

Jiná aktuální listopadová studie uveřejněná v prestižním časopise Science pochází z Česka a věnuje se bahňákům. Tým kolem Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy upozornil na to, že se tito ptáci musejí potýkat s predátory mnohem častěji než dříve. Důvodem je opět změna klimatu.

„Když se otepluje, víc v zimě prší, a malí savci nemohou normálně existovat, nemohou se zahrabat. Jejich predátoři, například lišky, si proto hledají alternativní kořist a projevuje se to na populacích ptáků.

Ohrožených druhů bude přibývat

A ukazuje se, že arktičtí ptáci – bahňáci, ale i třeba kachny – jsou jedny z nejohroženějších druhů v naší oblasti,“ říká Jiří Reif.

Zachraňte vrabce, volají polští ornitologové a počítají mizející ptáky

Vrabec byl dříve běžně rozšířený, v posledních desetiletích ale z Evropy mizí

Rčení o vrabci v hrsti nebudou možná už příští generace rozumět. Z kdysi nejběžnějšího ptáka se totiž v posledních letech stává málem vzácnost. Platí to i v Polsku. Tamní ornitologové a ochránci zvířat chystají plán, který by měl vrabcům pomoci. Poslouží jim k tomu výsledky sčítání těchto ptáků, které nedávno provedli ve Varšavě.

Doktorka Damaris Zurellová z Humboldtovy univerzity ve své studii upozornila na to, že takových ptačích druhů je mnohem víc a budou přibývat. Můžou za to změny klimatu, ale i člověk.

Mimochodem migrační trasy se kvůli lidem změnily například čápům bílým. Cestu na západ Afriky končí na Pyrenejském poloostrově a zimují na skládkách odpadu.

autoři: Matěj Skalický , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související