Papoušci v bruselských parcích: hezká podívaná, nebo problém?
Na poslední květnový den připadá Světový den papoušků. Od roku 2004 se jím ornitologové snaží upozornit na to, že třetina z 350 druhů těchto ptáků je v přírodě vážně ohrožena, většinou kvůli úbytku jejich přirozeného prostředí. Jinde se naopak papouškům daří, jako v parcích některých evropských měst. Třeba po Bruselu poletují hned tři druhy zelených papoušků. Zabydleli se tam už před lety, ale protože nemají přirozeného nepřítele, přerůstají svým ptačím sousedům přes hlavu.
„V roce 1974 uniklo na svobodu několik párů papoušků. Některé někdo úmyslně vypustil a další utekli z voliéry v parku Laeken při jedné bouřce. Bylo to několik desítek párů, které se dostaly do volné přírody,“ vypráví příběh začátku osídlení bruselských parků papoušky ornitolog Mario Ninanne z Ligy pro ochranu ptactva. Papoušci se velmi dobře aklimatizovali a na svobodě zabydleli.
Holubi, kosi a papoušci
Ve zdejším prostředí nemají přirozeného nepřítele, nastala tedy doslova jejich populační exploze. V zimě zobou s holuby a kosy, co jim lidé nasypou. V létě ožírají ovoce z okrasných stromů a na jaře okusují rašící pupeny.
Když je velká zima, hledají úkryt u komínů nebo v otvorech vzduchotechniky na zdech budov. Hnízdili dokonce v jedné z koulí Atomia. Město proti barevným opeřencům nic nepodniká. Alespoň zatím.
„Je jich prostě moc. Tak to je. Našlo by se asi víc lidí, kteří si o nich myslí, že jsou strašně hluční a že vyhánějí menší ptáky, kteří tu už skoro nejsou,“ říká při pohledu na papouščí hnízda paní Caroline.
Hezké na pohled, špatné pro přírodu
Pana Oliviera papoušci nijak neobtěžují. „Jsou to exotická zvířata. V parku to vypadá velice pěkně, někdy si je i fotím,“ vypráví. Na druhou stranu ale uznává, že jejich velký počet asi vnáší do parkového ptačího společenství nový pořádek.
Jeho domněnku potvrzuje ornitolog Mario Ninanne. Papoušci totiž často hnízdí i v dutinách stromů, které by jinak poskytly útočiště menším domácím ptákům. Papoušci je ale z jejich teritoria spolehlivě vytlačují.
Čtěte také
Kosmopolitní zvířecí svět
„Z vědeckého hlediska to není dobré. Když se na to ale díváme z lidského a sociologického pohledu, tak je to pro lidi samozřejmě příjemné dívat se na barevné ptáčky. Je to ale špatné pro udržení druhové rozmanitosti v přírodě,“ vysvětluje ornitolog.
„Svět se mění, lidská společnost je kosmopolitní. Nejsem si ale tak jistý, jestli by totéž mělo platit i ve zvířecí říši,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Působí to, že si někdo nadiktoval, co tam chce opravit, říká Mejzlík k auditu digitalizace stavebního řízení
-
Stíhání SPD kvůli billboardu? ‚Okamura ze sebe dělá mučedníka, funguje mu to,‘ míní politologové
-
Hádka Jana Masaryka před smrtí se třemi muži? Stopa je i v českém archivu, pochází z letáku odboje
-
Jak jsme pokořili svět párkem v rohlíku