Kuřáci, pozor na neodbytný kašel! Časný záchyt rakoviny plic slibuje vyléčit čtyři z pěti pacientů

„Ten kašel byl neúnosný. To jsem nemohla ani sedět, nic,“ vybavuje si paní Bohumila. Nikdy nekouřila, ale s nepříjemným kašlem se trápila po léta. Rapidně se její kašel zhoršil před dvěma lety. O rok později podstoupila vyšetření na CT, které odhalilo metastázující nádor plic.

Čtěte také

Léčba rakoviny jde rychle kupředu. „Onkologická diagnóza už nemusí být fatální,“ upozorňuje zkušený lékař

„Já jsem litovala lidi pode mnou a nade mnou, protože se mě ptali: už je vám líp? Teď jste tady nebyla, my jsme vás neslyšeli kašlat,“ popisuje paní Bohumila. Dnes osmašedesátiletá pacientka operaci podstoupila do šesti týdnů od diagnózy. Dnes užívá ještě cílenou biologickou léčbu a cítí se dobře.

Právě dlouhotrvající kašel je jedním z příznaků, které mohou člověka upozornit na to, že s jeho plícemi je něco v nepořádku. „Může měnit intenzitu, může se objevovat nepravidelně, ale zjevně nemá souvislost s nějakým nachlazením. Samozřejmě, těžší je situace u pacientů, kteří kouří, protože mají i jiná plicní onemocnění,“ říká vedoucí pneumo-onkologické ambulance Fakultní nemocnice Brno Bohdan Kadlec.

Časné vyšetření

Protože se nádory plic objevují z 90 procent právě u kuřáků, cílí právě na ně už více než tři roky Program časného záchytu rakoviny plic. Určen je lidem mezi 55 a 74 lety. Jeho součástí je konzultace v plicní ordinaci a bezbolestné vyšetření na nízkodávkovém CT, které dokáže zobrazit i velmi malý nádor.

Čtěte také

Chronickou obstrukcí plic trpí 400 tisíc Čechů. Předcházet jí lze středomořskou stravou, radí pneumolog Koblížek

„Přibývají lidé v nižším stádiu onemocnění. Možná nepřibývají ještě tak rychle, jak bychom si přáli, ale určitě se objevují v mnohem větší míře, než se objevovali předtím, než screeningový program začal,“ říká onkolog Kadlec.

Podle Národního screeningového centra bylo v průběhu prvních tří let vyšetřeno u plicních lékařů více než 20 tisíc lidí. Patnáct tisíc z nich šlo na vyšetření na CT, nádor byl odhalen přibližně u 2 % z nich. Právě kombinace včasného screeningu a moderní léčby pomáhá stále většímu počtu pacientů, dodává přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně, Milan Sova.

„Ročně je asi nových 6 tisíc případů, přes 5 tisíc pacientů umírá s karcinomem plic. Je na tom pěkně vidět, že více pacientů přežívá s karcinomem plic delší dobu, že u řady pacientů se z karcinomu plic stává chronické onemocnění. I pro pacienty v pokročilých stádiích máme dnes k dispozici celou řadu moderních způsobů léčby,“ vysvětluje Sova.

Cílená léčba

Největší nadějí pro pacienta v pokročilém stádiu je dnes podle pneumo-onkologa Bohdana Kadlece cílená léčba. „Určí se, jestli nádor neobsahuje nějaký onkogen. Když na něj existuje cílený lék, je to velká výhoda. Tam, kde není možnost cílené léčby, čekáme, že zabere kombinace imunoterapie s chemoterapií. Imunoterapie zabírá lépe v časnějších stádiích, kdy imunitní systém ještě není nádorem úplně vyčerpaný,“ popisuje Kadlec.

Čtěte také

Rakovinu prsu se onkologům daří podchytit nejvíce. Účinnost prevence závisí na včasných prohlídkách

Pokud se nádor zachytí v raném stádiu, tedy malý a bez metastáz, má dnes pacient až osmdesátiprocentní šanci na vyléčení. Ve čtvrtém stádiu ale přežívá pět let méně než 10 % pacientů, podotýká lékař Milan Sova.

„Deset let zpátky se pětileté přežití pro pacienta ve čtvrtém klientském stádiu pohybovalo kolem jednoho, dvou procent. Dneska už jsou ta čísla podstatně veselejší. Ale k tomu, abychom se k těmto dobrým číslům dostali, je potřeba několik věcí: jednak rychlá a včasná diagnostika, a pro pokročilé pacienty různé formy systémové terapie, imunoterapie, cílené léčby,“ popisuje specialista na plicní nemoci.

K nejmodernějším typům léčby patří léčba kombinovaná. Při ní se nejprve pacientům podá chemoterapie a imunoterapie. Teprve poté, co se nádor zmenší, ho lékaři z těla odstraní.