Konce chromozomů jsou možná klíč k novému způsobu léčby rakoviny, popisuje nobelista Thomas Cech
Za přelomové objevy o fungování RNA získal Nobelovu cenu a dědičnost zkoumá i ve svých 76 letech dál. Američan s českými předky Thomas Cech se už poněkolikáté vrátil do Brna. Tentokrát aby převzal čestný doktorát Masarykovy univerzity, ale nejen kvůli tomu. S brněnskou univerzitou totiž dlouhodobě spolupracuje.
Je pro vás něčím výjimečné, že jste obdržel čestný doktorát zrovna ve městě Johanna Gregora Mendela?
Ano, naprosto. Toto je rodné místo genetiky. Opat Gregor Mendel byl schopen pochopit základy dědičnosti i bez jakýchkoliv znalostí toho klíčového, co je za ni zodpovědné, což je DNA, jak dnes víme.
V jistém smyslu jste vědeckým potomkem Johanna Gregora Mendela…
No, po vědecké stránce jsem jeho pra-pra-pravnuk. Ano.
Vaše příjmení prozrazuje, že máte české kořeny. Navíc se sem opakovaně vracíte – poprvé jste tu byl v roce 1968 a naposledy myslím před dvěma lety. Jezdíte do České republiky spíše z osobních důvodů, nebo kvůli české vědě?
V roce 1968, kdy jsem byl ještě student, to bylo čistě z osobních důvodů – abych se setkal s bratranci, kteří žili v Kralupech nedaleko Prahy. Takže pro mě jsou cesty do České republiky, nebo jak se teď říká do Česka, vždy nádhernou kombinací osobního zaujetí a také profesionální spolupráce.
Už delší dobu spolupracujete s Masarykovou univerzitou. Na čem konkrétně?
Zaměřujeme se na konce chromozomů, říká se jim telomery, a na celý aparát, který vytváří DNA na koncích chromozomů. Ten je zásadní pro vývoj dítěte během dospívání a také pro kmenové buňky, aby se dále dělily.
Využívá toho ale bohužel také mnoho rakovinných buněk – 90 % veškeré rakoviny má nějakou souvislost se spouštěním této chromozomální replikační mašinérie, které říkáme telomeráza.
Čtěte také
Na jedné straně je to tedy dobrá věc, na druhé straně bychom to v rakovinných buňkách chtěli potlačit. A to je hlavní téma mé spolupráce s vědci z Masarykovy univerzity.
A mohl by to tedy být základ pro nějaký nový způsob léčby rakoviny?
Určitě ano. To je důvod, proč na tom stále pracujeme.
Jak je na tom podle vás česká věda? Je podobný přelomový objev jako ten, za který jste dostal Nobelovu cenu, možný i tady?
Rozhodně. Myslím, že kvalita vyučujících i studentů je tady mimořádně vysoká. A v oborech, ve kterých se vyznám, už čeští vědci s nějakými objevy přišli. Nepochybuji, že to tak bude i v buducnosti.
Související
-
Čeští lékaři zapojují do boje proti rakovině buňky pacientů. Na ÚHKT otevřeli nový výzkumný pavilon
Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze otevřel nové výzkumné centrum. Zabývají se tam mimo jiné i léčbou rakoviny.
-
Metoda CRISPR znamená revoluci v genetickém inženýrství. Pomůže i s koronavirem?
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků poslední dekády. Umožňuje vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.