Jak si doma vyrobit oblak? Stačí k tomu šest běžně dostupných věcí a trochu fyzikálních znalostí
Plují nám nad hlavami oblaky, nebo mraky? To záleží na tom, kdo se na oblohu dívá. Zatímco laik většinou vidí „mrak“, meteorolog zásadně použije výraz oblak. Proč? Vysvětlení najdete v českém online meteorologickém slovníku, který zahrnuje několik tisíc odborných výrazů. Na jeho vzniku se podíleli mimo jiné i akademici z Ústavu fyziky atmosféry. Jeden z nich také vědecké reportérce Evě Kézrové názorně předvedl, že vyrobit si doma oblak, není nic těžkého.
„Veřejnost většinou používá slovo mrak, ale my ho vnímáme jako neodborné,“ zdůrazňuje Miloslav Müller z České meteorologické společnosti, že odborník by ve své předpovědi počasí slovo mrak nikdy nepoužil.
Čtěte také
Mrak, nebo oblak?
„Jazykový základ slova mrak je v indoevropském kořeni merk, což znamená míhat se nebo zatmívat se. Když tedy ‚mrak‘ zakryje slunce, tak se zešeří. To je pravda třeba u bouřkového oblaku, ale jsou oblaky, které to vůbec nesplňují,“ vysvětluje, proč je odborně správný termín oblak nebo oblaky, nikoli oblaka.
Pod heslem oblak se v českém Elektronickém meteorologickém slovníku skrývá skoro stovka, přesněji 99 záznamů. Podle Miloslava Müllera je to podobné, jako kdybyste vyhledávali heslo savec. I k němu se vztahuje velké množství podřazených termínů.
„U oblaků je velice složitá jejich morfologická klasifikace. Meteorologové jsou schopni podle tvaru určit jejich druh, tvar, odrůdu a podobně. Ale kromě toho jsme ještě schopni říct, jak ten oblak vznikl a jaké jsou podmínky v atmosféře,“ vysvětluje, proč se oblaku týká obrovská podskupina termínů.
Jak si vyrobit oblak
Meteorologové z akademického Ústavu fyziky atmosféry ovšem umí oblaky nejen popsat, ale také vyrobit. Jak mi názorně ukazuje Petr Zarachov, je k tomu potřeba jen demižón s trochou vody, pumpička na kolo, sirky a špejle.
„Sirky a špejli mám kvůli tomu, abych zapálil oheň a dodal tak kouřové částice. A pumpičku s korkovým špuntem mám proto, abych demižón natlakoval,“ vysvětluje. „V okamžiku, kdy ho pak odtlakujeme, mělo by dojít k prudkému ochlazení vzduchu, a tím i ke vzniku kapiček na kondenzačních jádrech.“
Experiment, který si můžete zkusit i doma
A hned také začíná provádět, co před chvílí popsal: Nejprve zapaluje a vzápětí sfoukává špejli. Kouř, který z ní stoupá, zachytí do demižónu. V něm pak zvyšuje pumpičkou tlak a díky tomu i teplotu.
Kapičky vody se uvnitř odpařují a v okamžiku odtlakování, které provází výstřel jako když otvíráte lahev šampaňského, se na malinkatých prachových částečkách objevují kondenzované oblačné kapičky. Laicky řečeno se nad vodou v demižónu objevuje mlžný opar – základ oblaku.
„Tyto mikroskopické kapičky jsou hrozně lehounké, takže se udrží v atmosféře,“ komentuje experiment vědec. Aby vznikly, potřebují prudké ochlazení vzduchu nasyceného vodními parami a plného prachových a pylových částic, na kterých mohou zkondenzovat.
Oblečená obloha
A to je zároveň také vysvětlení původu slova oblak. To totiž není odvozeno od slova oblý, jak si meteorologové původně mysleli.
„Teprve když jsme spolupracovali s kolegy z Filosofického ústavu, jsme přišli na to, že slovo oblak je příbuzné se slovem obléci nebo povléci. A když si uvědomíme, že to znamená vlastně něco, co povléká nebe – to, čím se obléká obloha –, je to perfektní slovo. A můžeme ho použít na všech deset druhů oblaků,“ říká Miloslav Müller.
Právě on je jedním z hlavním autorů českého Elektronického meteorologického slovníku, který je určený každému, kdo chce o počasí vědět víc než jen kolik bude zítra stupňů.
