Metoda CRISPR znamená revoluci v genetickém inženýrství. Pomůže i s koronavirem?

24. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sam Sternberg během rozhovoru s Vojtěchem Kovalem

Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků poslední dekády. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny – a to i ty lidské – a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier za to letos dokonce dostaly Nobelovu cenu za chemii. 

V roce 2018 pak čínský vědec He Jankui informoval, že se mu pomocí CRISPRu podařilo úspěšně změnit genovou informaci ještě nenarozených dvojčat. Lulu a Nana se narodily s mutací genů, díky které se nemohly infikovat virem HIV. Jenže tento úspěšný experiment odstartoval velkou vlnu negativní reakcí. 

Čtěte také

„Je to nebezpečné, a to i z hlediska jakési symboliky. Představte si, že vůbec poprvé byste si mohli vybrat genetickou variantu, kterou vaše dítě bude mít. Nejenže to ovlivní život vašeho dítěte, ale teď bude nést stejné mutace ve svých vlastních zárodečných buňkách – tedy spermiích a vajíčkách,“ varuje biochemik Sam Sternberg, spolupracovník Jennifer Doudna.

Vědecká revoluce

Zkratka CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) označuje technologii úpravy genů. Objev CRISPR ale souvisí především s bakteriemi. „I bakterie mají vlastní viry. A jedním z hlavních imunitních systémů, které bakterie vyvinuly, aby se bránily virové infekci, je CRISPR,“ vysvětluje Sam Sternberg. 

Díky tomu vědci objevili enzymy, které mohou použít v lidských buňkách pro úpravu genů. „Je to opravdu revoluce v genetickém inženýrství. Dlouho jsme na takový nástroj čekali – abychom to mohli dělat přímo v živé buňce. A to je to, co nám CRISPR umožňuje.“

Tato technologie nám umožňuje manipulovat a přepisovat DNA s neuvěřitelnou přesností. Nic takového dosud neexistovalo.
Sam Sternberg

V porovnání s předchozími technologiemi je CRISPR mnohem jednodušší. Mezi vědci se prý dokonce traduje, že by to dokázal student střední školy. „Dřív by vám něco takového trvalo měsíce a měsíce výzkumu. Teď bychom mohli vzít lidské buňky do misky a za jediný den navrhnout CRISPR experiment k úpravě libovolného genu,“ popisuje biochemik.

Etický otazník

Sam Sternberg během rozhovoru s Vojtěchem Kovalem

První článek o metodě CRISPR vyšel už v roce 2012, od té doby navíc metoda hodně pokročila.  V loňském roce se pak narodily už zmiňované první děti, jejichž DNA byla ještě v embryonální fázi změněna pomocí CRISPR. 

„Bylo to předmětem rozsáhlých kontroverzí,“ připomíná Sam Sternberg „Víte, tímhle se rozhodně většin vědců nezabývá. Většinou se snaží využít tuto technologii k léčbě nemocí.“

Byl to právě Sam Sternberg, který své kolegy před zneužíváním této technologie varoval. Z jakého důvodu? A jaké je nejčastější současné využití CRISPR? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.

autoři: Vojtěch Koval , als
Spustit audio

Související