Metoda CRISPR znamená revoluci v genetickém inženýrství. Pomůže i s koronavirem?
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků poslední dekády. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny – a to i ty lidské – a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier za to letos dokonce dostaly Nobelovu cenu za chemii.
V roce 2018 pak čínský vědec He Jankui informoval, že se mu pomocí CRISPRu podařilo úspěšně změnit genovou informaci ještě nenarozených dvojčat. Lulu a Nana se narodily s mutací genů, díky které se nemohly infikovat virem HIV. Jenže tento úspěšný experiment odstartoval velkou vlnu negativní reakcí.
Čtěte také
„Je to nebezpečné, a to i z hlediska jakési symboliky. Představte si, že vůbec poprvé byste si mohli vybrat genetickou variantu, kterou vaše dítě bude mít. Nejenže to ovlivní život vašeho dítěte, ale teď bude nést stejné mutace ve svých vlastních zárodečných buňkách – tedy spermiích a vajíčkách,“ varuje biochemik Sam Sternberg, spolupracovník Jennifer Doudna.
Vědecká revoluce
Zkratka CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) označuje technologii úpravy genů. Objev CRISPR ale souvisí především s bakteriemi. „I bakterie mají vlastní viry. A jedním z hlavních imunitních systémů, které bakterie vyvinuly, aby se bránily virové infekci, je CRISPR,“ vysvětluje Sam Sternberg.
Díky tomu vědci objevili enzymy, které mohou použít v lidských buňkách pro úpravu genů. „Je to opravdu revoluce v genetickém inženýrství. Dlouho jsme na takový nástroj čekali – abychom to mohli dělat přímo v živé buňce. A to je to, co nám CRISPR umožňuje.“
Tato technologie nám umožňuje manipulovat a přepisovat DNA s neuvěřitelnou přesností. Nic takového dosud neexistovalo.
Sam Sternberg
V porovnání s předchozími technologiemi je CRISPR mnohem jednodušší. Mezi vědci se prý dokonce traduje, že by to dokázal student střední školy. „Dřív by vám něco takového trvalo měsíce a měsíce výzkumu. Teď bychom mohli vzít lidské buňky do misky a za jediný den navrhnout CRISPR experiment k úpravě libovolného genu,“ popisuje biochemik.
Etický otazník
První článek o metodě CRISPR vyšel už v roce 2012, od té doby navíc metoda hodně pokročila. V loňském roce se pak narodily už zmiňované první děti, jejichž DNA byla ještě v embryonální fázi změněna pomocí CRISPR.
„Bylo to předmětem rozsáhlých kontroverzí,“ připomíná Sam Sternberg „Víte, tímhle se rozhodně většin vědců nezabývá. Většinou se snaží využít tuto technologii k léčbě nemocí.“
Byl to právě Sam Sternberg, který své kolegy před zneužíváním této technologie varoval. Z jakého důvodu? A jaké je nejčastější současné využití CRISPR? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.
Související
-
Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha
Geneticky upravené děti už existují. Dvě čínská děvčata narozená v roce 2018 měla upravený genom v embryonální fázi. Všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se tak přenesou na další generace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
