Stěhovavým ptákům už se za teplem létat nechce. Zabydleli se na smetištích, nechtějí se unavit
Stěhovaví ptáci z celé Evropy na zimu směřují za teplem do Afriky. Nad svým územím je v těchto měsících obvykle vídají obyvatelé jižního Španělska nebo Portugalska. Ti starší ale říkají, že už ani ti stěhovaví ptáci dnes jejich území nepřelétávají tolik jako dřív…
Důvodů to prý má hned několik. Jedním z nich jsou méně prudké a zároveň kratší zimy. Španělští čápi, kteří žijí v okolí Madridu, si navíc zvykli krmit se v okolí velkých smetišť. Mladí čápi tak sice přes zimu stále odlétají do teplých krajin, ti starší ale raději zůstávají na místě – přímo u zdroje potravy.
Čtěte také
Málo ptáků, mnoho hmyzu
To ale může mít dalekosáhlé následky. Menší pohyb stěhovavých ptáků narušuje biodiverzitu, v tropických krajích se totiž právě stěhovaví ptáci obvykle vypořádávají se škodlivým hmyzem. Ten se v jejich nepřítomnosti může přemnožit a způsobit tak mimo jiné i ekonomické škody.
Španělští čápi v tomto nejsou žádnou výjimkou. Do stěhování za teplem se přes zimu nechce ani dalším druhům stěhovavých ptáků z jiných částí Evropy.
Související
-
Čápi v Česku letos vyvedli rekordní počet mláďat. Zapojte se do projektu Čapí hnízda
V Česku se letos mimořádně dařilo čápům bílým – podle sčítání vyvedli celkem 1 567 mláďat, a to i přes časté bouřky a déšť. Pozorovat je můžete i vy. Jak se zapojit?
-
Ornitolog: U čapího hnízda záleží na stavitelské vášni každého páru, některá váží až několik tun
Petr Kafka už roky kroužkuje bohuslavické čápy. Mají v hnízdě webkameru a lidé mohou jejich život pozorovat online. Jaké příhody už s nimi zažil?
-
Čeští ornitologové sledují u Dubaje subtropickou čejku černoprsou
Už druhým rokem shromažďují čeští ornitologové nedaleko Dubaje exkluzivní data o životě ptáků, kterým se doteď nikdo příliš nevěnoval. Co nového může jejich výzkum přinést?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
