To nejlepší z da Vinciho. Pařížská výstava k výročí géniova úmrtí je beznadějně vyprodaná

Leonardo da Vinci: Vitruviánský muž
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leonardo da Vinci: Vitruviánský muž
0:00
/
0:00

Návštěvníci pařížského muzea v Louvru mohou od října obdivovat nejslavnější díla renesančního malíře a vynálezce pod jednou střechou. Klíčová je především kresba takzvaného Vitruviánského muže o rozměrech asi 30 na 25 centimetrů. Leonardo ji vytvořil kolem roku 1490 a dnes je uložena v Gallerii dell`Accademia v Benátkách. Na veřejnost se dostává jen zcela ojediněle. Obdivovat se ji vydala reportérka Marie Sýkorová.

Průvodce Jacques Le Roux nám při komentované prohlídce vysvětluje, že právě prostřednictvím této kresby Leonardo zkoumal lidské tělo. A nakreslil jej ve dvou pozicích, které se dotýkají ideálních forem kruhu a čtverce.

„Nebojte se Vitruviánského muže a jen se k němu klidně přibližte, ať si ho můžete pořádně prohlédnout,“ vybízí nás. „Jak si můžete všimnout, tělo je rozdělené, jakoby rozčtvrcené na segmenty, které jsou symetrické a odpovídají ideálním proporcím.“

Člověk jako Boží dílo

Průvodce vysvětluje, jak přišla slavná kresba ke svému jménu. Vychází z teorií architekta Vitruvia. Tělo je totiž pro Leonarda něco jako chrám, a proto navrhuje nové tělesné proporce u ideální lidské postavy. A Jacques uvádí příklad takové dokonalosti –podle Leonarda by třeba vlasy měly dosahovat až k bradě.

Leonardo da Vinci: Vitruviánský muž

„Podívejte se na proporce chodidel nebo dlaní. I končetiny si rozdělil na polovinu. Leonardo se tímto způsobem snažil pochopit tajemství proporcí lidského těla, které považoval za dokonalé a božské. Ideálem pro něj byl antický člověk, a právě takového se ve svém díle snažil přenést do renesance.“

Jako oko v hlavě

Dostat Vitruviánského muže na pařížskou výstavu nebylo vůbec jednoduché. Po dlouhém vyjednávání mezi ministry kultury Francie a Itálie nakonec kresba do Louvru přicestovala. Vystavena ovšem smí být jen do přesně stanoveného data a za přísných bezpečnostních podmínek.

Pod jednou střechou tak v současnosti můžeme vidět dvě nejslavnější Leonardova díla –Monu Lisu i Vitruviánského muže. Ten se ovšem na rozdíl od slavného portrétu s tajemným úsměvem proslavil až ve 20. století.

Mediální hvězda stará pět století

„Malba Mony Lisy byla vysoce ceněna už v době Leonardova života. Sám umělec ji také nikdy nechtěl prodat,“ poznamenává Jacques Le Roux. „Vitruviánský muž se proslavil o hodně později. Dlouhou dobu byla totiž tahle kresbička uschována a na veřejnost se dostala až teprve nedávno.“

Nenápadná kresba Vitruviánského muže je jedním z hlavních taháků výstavy

Do povědomí široké veřejnosti se kresba dostala nejspíš také díky reklamám, které ji často využívaly k propagaci nejrůznějších produktů. „Je to čisté a srozumitelné dílo a myslím, že právě to z něj dělá velmi oblíbený motiv. A to i přesto, že v tvorbě Leonarda da Vinci najdeme hodně mnohem lépe nakreslených děl,“ dodává průvodce Jacques.

Předlohou pro Krista i Křtitele

Vitruviánský muž posloužil ale také jako model k dalším ikonickým Leonardovým obrazům, jako je třeba Salvator mundi nebo překrásná malba svatého Jana Křtitele

Výstava končí 24. února, prodloužení se v Louvru nejspíš nedočkají. Vitruviánský muž se totiž musí vrátit zpátky do svých italských Benátek.

Spustit audio
autoři: Marie Sýkorová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související