Leonardo da Vinci byl kreativní i v gastronomii. Vynalezl sušák i rožeň
V květnu to bude 500 let, co zemřel malíř, sochař, architekt a vynálezce Leonardo da Vinci. Jeho obraz s názvem Mona Lisa zná každý, ale už málo kdo ví, že ve své době známý i pořádáním večeří a festivalů na dvorech šlechty. I v gastronomickém oboru vynalezl spoustu zlepšováků.
Nepochybuji o tom, že všichni z vás někdy něco slyšeli o renesančním velikánovi malířství, vynálezectví, vědy, hudby, architektury, o úžasném Leonardu da Vinci. Možná jste dokonce četli knihu nebo viděli film Kód da Vinci.
Jak se dnešní pravidla stolování liší od etikety renesanční Itálie?
Základy správného stolování by měl znát každý z nás. Podle Pavla Maurera se ale lidé v restauracích chovají často nevhodně, a je tak dobré etiketu občas připomenout.
Většina z nás ví, že namaloval nejslavnější obraz na světě Monu Lisu, nebo gastronomickou fresku Poslední večeři, možná také víte, že vynalezl ponorku, vrtačku, kulomet, helikoptéru, skafandr i tank. Ovšem málokdo již tuší, že Leonardo da Vinci byl též velmi kreativním organizátorem a režisérem slavnostní, festivalů a kulinářských tabulí na dvorech tehdejších italských a francouzských velmožů.
A protože si práci uměl usnadnit, vymyslel třeba první automatický rožeň na otáčení masa na základě ohřívaného vzduchu. Je to nejstarší historický doklad o použití vrtule, jako lopatkové turbíny. Když se přiložilo do ohně, lopatky se otáčely rychleji a maso na rožni se nepřipalovalo, při menším ohni zase méně teplý vzduch otáčel rožněm pomaleji. Snadný pohon a zdarma!
Pak také Leonardovi „vadilo“, že si tehdejší VIP uvazovali při večeři u židlí živé králíčky, aby si o jejich jemné kožíšky mohli utírat ruce mastné od pečeně. Nejspíš proto zavedl první látkové ubrousky a současně pro ně hned zkonstruoval malou sušičku. Jídelníček mistra da Vinciho byl ovšem docela prostý a mnozí historikové se domnívají, že většinu života se stravoval jako vegetarián. Bůh ví?
Za dob Ludvíka XIV. byly oblíbené takzvané malé obědy. Jedly se hlavně ústřice
Máte chuť na oběd ještě před polednem? Nejste sami. Stejně to má i milovník jídla Pavel Maurer. Zjistil, že takzvané malé obědy si ve Francii oblíbili už na přelomu 17. a 18. století, ale podávaly se na nich jen ústřice.
Každopádně letos uplyne 500 let od úmrtí tohoto génia. Ještě do konce tohoto měsíce můžete ve vybraných restauracích v celé republice ochutnat některé pokrmy, jež vzdávají hold mistru Leonardovi. I dnešní šéfkuchaři mají nápady a dokážou být kreativní.
Pokud byste ovšem chtěli testovat pouze jídla typická pro dobu da Vinciho, připravte se na to, že Kryštof Kolumbus a jeho následníci ještě nedovezli z Ameriky rajčata, brambory ani kukuřici.
A když tyto exotické potraviny konečně dorazily na Kontinent, trvalo stejně dalších skoro 150 let, než jsme si na tyhle neznámé suroviny zvykli. Každá doba má prostě svoje. My dnes máme k dispozici všechno! Otázkou zůstává: A je to tak správně?
