I číšník s kocovinou může zvládnout svou práci na jedničku, podotýká Pavel Maurer
Říká se, že když je v restauraci špatná obsluha, nepomůže ani to, že kuchař vaří jako bůh. Pravidla, kterými by se měl každý číšník řídit, jsou proto jasně daná – profesionál to zvládne, i když není zrovna v kondici.
Nedávno mne v jedné dost nóbl restauraci poblíž Karlova mostu obsluhoval číšník, kterého nešlo přehlédnout. Také se vám stává, že si občas ani nevšimnete, jak vypadá vrchní, servírka nebo číšník? Prostě je nezaznamenáte, protože jste natolik zaujati jídelním lístkem, vybíráním pokrmů, debatou se spolustolovníky, sami sebou, nebo nedej bože zíráním do mobilního telefonu.
Čtěte také
Nepřehlédnutelný vrchní, který mne obsluhoval, měl tak velké a černé kruhy pod očima, že jsem se celou dobu obával, aby mu nepraskly, nevyteklo z nich něco tmavého a on sebou nepraštil i s tácem plným talířů na zem.
Jenže nás všechny velice překvapil. Byť jeho výraz jasně signalizoval, že má za sebou těžkou noc, přesto byl milý, snažil se být rychlý, slušný a přesný. V jednu chvíli si asi povšiml mého zkoumavého pohledu, a tak v nějaké zatáčce mezi našimi stoly utrousil na půl pusy něco jako: „Byla to dlouhá noc, šichta, tedy fakt dost do plných…“
Zachovat si tvář a profesionální čest
Abych řekl pravdu, nejsem si úplně jistý, jestli tenhle restaurační profík mluvil o tom, že měl nějakou velkou akci v podniku, firemní večírek nebo že šlo o soukromý mejdan či oficiální delší ochutnávku v rámci jejich restaurantu u Karlova mostu.
Nebylo ani zřejmé, jestli si stěžuje, nebo se omlouvá za svůj pobledlý a lehce zdevastovaný zevnějšek. Anebo jestli si jen sám pro sebe vzpomíná, jaká to byla vyčerpávající akce až do rána. To je konečně jeho věc. On to jen tak utrousil na okraj stolu a nebylo vůbec jasné, komu ta hláška byla určena.
Čtěte také
Vybral zatáčku, usadil u kulatého stolu bravurně šest dívek a nabídl, že jim odnese kabáty do šatny. Při tom všem si všiml, že mám prázdnou sklenku a dojedený talíř. Byl nesmírně unavený, ale zachoval si tvář, byť nesmírně pobledlou, a také svou profesionální čest.
Úspěšně sledoval celou, poměrně dost napěchovanou restauraci a kontroloval ji lehce krhavým zrakem.
I mistr tesař se utne
Asi vám nemusím říkat, co se mi na něm líbilo. Obdivoval jsem tiše to, že vyhrál svůj boj s kocovinou a únavou, která konečně může zaskočit každého z nás. Zvládl orientaci na place, věděl, kdo co potřebuje, a že když mluvil se mnou nebo s hosty, nebyl nepříjemný. A nebyl ani podlézavý, řekl vždy jen tolik vět, kolik bylo třeba. Ani jediné slov navíc.
To sice chvílemi působilo trochu arogantně, ale znavený číšník prostě jen šetřil každý miligram svých sil. A výsledek byl ve finále okouzlující. Určitě se na něj někdy v budoucnu zajdu znovu podívat,. Zajímá mě, jak mu to jde, když je stoprocentně ve formě.
