Naděje pro pacienty se sluchovým handicapem. Kochleární implantáty zachraňují sluch stovce Čechů ročně
Zachránit nebo zlepšit mizející sluch. To je hlavní důvod, proč ušní chirurgové každý rok více než stovce Čechů voperují takzvaný kochleární implantát. Umisťují ho do spánkové kosti a napojují na hlemýžď ve vnitřním uchu. Dvouhodinová operace proto nezačíná ničím jiným než otevřením lebky těsně za uchem. Přímo na operačním sále v pražském Motole natáčel reportér Matěj Skalický.
Docent Jan Bouček právě pacientce v umělém spánku otevírá malou frézkou „bouli“, která se nachází těsně za uchem. Tato frézka vypadá jako zubní vrtačka, ostatně vydává i podobný zvuk, ale na jejímž konci je rychle se točící, hrubá kulička. „Musíme najít orientační body tak, abychom přesně věděli, kde ve spánkové kosti jsme,“ říká k tomu docent Bouček.
Chirurg se musí provrtat až do takzvané nadbubínkové dutiny ve středním uchu. Po cestě mine samé zajímavé části lidského těla – třeba malý nerv, který zaznamenává chuť na levé polovině jazyka.
„Díváme se do bubínkové dutiny. Struktura, které se právě dotýká fréza, se nazývá eminentia pyramidalis. Vepředu je hlavička třmínku a pohled, který máme na tmavou strukturu, která je pod tmavou frézkou, je okrouhlé okénko, cíl našeho současného snažení.“
Lékaři při operaci posílali zvukové signály do ucha a monitorovali odezvu. Chtěli totiž využít zbytky sluchu (a nepoškodit ho implantací), aby i následná rehabilitace byla snazší. Tento způsob operace je v Česku nový, používá se zatím jen u menšiny zákroků za rok.
Lůžko na míru
Okrouhlé okénko je na mikroskopu brána do vnitřního ucha. Ve skutečnosti je to spíš branka – pár milimetrů velký otvor pokrytý blánou. „Membrána okrouhlého okénka má rozměry 1,5 krát 2,5 milimetru.“
Chirurg ji propíchne ostrou jehlou a do hlemýždě nasouká elektrodový svazek samotného implantátu. Tělo implantátu bude uložené v kosti za uchem. Chirurg musí vyhloubit v kosti pro implantát lůžko přesně na míru. Aby se nespletl, použije nejprve maketu a označí si rozměry – tedy podobně jako si tužkou dělá kutil křížek na zdí, než začne vrtat.
„Jemnou frézou si vytvořím tečky na kosti lebky, tak abych viděl, kde jsou okraje implantátu,“ ukazuje. Následně přichází na řadu delikátní operace: umístění implantátu do kosti a vložení jeho elektrodového svazku, jakési drobné hadičky, do hlemýždě. To musí dělat chirurg velmi pomalu a opatrně.
Pečlivý dohled
Na sále na vše dohlíží Marek Polák ze společnosti MED-EL, která implantáty vyrábí. Do pacientčina ucha pouští zvukový signál a na počítači sleduje jeho odezvu, tak aby bylo vše bezpečné a ve vnitřním uchu se nic nenarušilo.
Zdá se, že je vše na svém místě. Chirurg teď musí elektrodu upevnit ke kosti. K tomu použije skloinomerní cement, který dobře znají třeba zubaři. Následně vyplní zbytek prostoru polštářky nasáklými antibiotiky, které se samy vstřebají. Pak už stačí ránu začít a po dvou hodinách je hotovo.
Související
-
S věkem ztrácejí sluch i zrak. Naděje pro pacienty s Usherovým syndromem je v genové terapii
Čeští a němečtí vědci vyvíjejí genovou terapii Usherova syndromu. Metodu vyzkoušejí na speciálně vyšlechtěných prasatech v Liběchově.
-
Co mají společného lidé a netopýři? Schopnost orientace podle...
Podle neurologů mají lidé a netopýři společnou schopnost echolokace, tedy orientace v prostoru jen na základě zvuku. I když mají nejlepší výsledky nevidomí, podle v...
-
Budeme žít jako v Matrixu? Virtuální realitu čeká podle expertů ještě dlouhá cesta
V posledních měsících jsme se naučili mnohem víc používat různé aplikace pro on-line konferenční hovory. Dovedete si představit, že bychom si volali ve virtuální realitě?
