Na velikosti nezáleží, zjistili vědci při výzkumu kondenzačních stop letadel. Jak bílé čáry na nebi oteplují planetu?

26. říjen 2024

Téměř 4 % skleníkových plynů nad Evropou vyprodukuje podle aktuálních dat Evropského parlamentu letecký průmysl. Jenže letadla zanechávají na nebi i kondenzační stopy, které také většinou životnímu prostředí neprospívají. Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, totiž ve většině případů oteplují planetu. A je úplně jedno, jestli je zanechá velké nebo malé letadlo. Vědci z Českého vysokého učení technického zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Z ruzyňského letiště před malou chvílí odstartovalo další z letadel. Z pražského Albertova spolu se Sebastianem Langem z Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT ale pozorujeme především bílou stopu, kterou za sebou zanechává.

Čtěte také

„Je to takzvaná kondenzační stopa. Dnešní letadla využívají letecký petrolej kerosin, což je v podstatě směs uhlovodíků. Při spalování vznikají oxid uhličitý a vodní pára,“ vysvětluje s tím, že právě vodní pára má zásadní vliv na vznik kondenzační stopy.

„A protože se letadla pohybují ve výškách, kde je velmi nízká teplota okolního vzduchu – minus 50 až 60 °C –, tak ta vodní pára je ochlazována a může dojít k přesycení vzduchu. Tvoří se malé kapičky vody, rychle zamrzají a tvoří ledové krystalky. A to je vlastně ta bílá stopa, kterou vidíme na nebi,“ pokračuje vědec.

„Ve většině případů po chvilce zmizí. V menším počtu případů se tvoří ale i takzvané perzistentní kondenzační stopy, které setrvávají v atmosféře po velmi dlouhou dobu – desítky minut, ale i hodiny. A to se děje ve chvíli, kdy je vzduch přesycený vodní párou. Vzhledem k ledu má větší negativní efekt na klima.“

Airbus A380 v barvách společnosti Qantas

Na velikosti nezáleží

Na nebi ale občas můžeme pozorovat i letadlo, které za sebou žádnou bílou čáru nenechává. Sebastian Lang vysvětluje, že je to díky nižší letové hladině, kde je vyšší teplota vzduchu a nedojde ke krystalizaci kondenzované vodní páry.

Právě to, které letadlo kondenzační stopu zanechává a které ne, studovali vědci z pražské dopravní fakulty. Zjistili, že rozhodující není velikost letadla, ale aktuální meteorologická situace.

„Jestli je to Airbus A380, největší dopravní letadlo, anebo nějaké mnohem menší proudové letadlo, je v podstatě jedno,“ potvrzuje Jakub Hospodka z Laboratoře provozu letecké dopravy, kde vyhodnocovali meteorologická data a dva tisíce letadel, která zaznamenaly kamery nad děčínskou budovou fakulty.

Jaký je recept pro klima?

„Kondenzační stopy částečně odráží přímé sluneční záření, čímž podstatě ochlazují zeměkouli. Na druhou stranu ovšem zachytávají infračervené záření Země, které by jinak odešlo do vesmíru, a tím naopak klima oteplují,“ přibližuje vědec a dodává, že v souhrnu těchto protichůdných efektů kondenzačních stop, převažuje ten negativní, tedy oteplování planety.

Čtěte také

Je to ovšem lokální záležitost. V nižších letových výškách je kondenzačních stop méně, letadla tady ale spalují více paliva.

Jak tedy na základě výsledků výzkumu snížit negativní dopady leteckého provozu pro planetu? „Zaměřit se jenom na lety například v noci, kdy je provoz menší, a u nich opravdu lokálně, cíleně pro konkrétní let použít jinou letovou hladinu. Ovlivníme tak sice 3 % letů, ale celkový dopad kondenzačních stop snížíme třeba o polovinu,“ doporučuje Jakub Hospodka.

Evropský výzkum kondenzačních stop letadel je zatím na začátku. Cílem je najít řešení pro lepší klima.

autoři: Eva Kézrová , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související