Cestující můžou zažít odmrazování letadla přímo na jeho palubě. Nejčastěji se dělá při teplotách kolem nuly

Na Letišti Václava Havla v Praze právě procházíme bezpečnostní kontrolou a hned po ní se s mluvčím letiště Michalem Procházkou vydáme na letištní plochu.

„Tady vlastně jedeme podél Terminálu 2 a pomalu se blížíme k odmrazovací stojánce,“ popisuje cestu Michal Procházka.

Celou noc na mrazu

Venku je mínus osm stupňů Celsia a z letiště už pomalu mizí ranní mlha. Po vysednutí z auta oblékáme kvůli bezpečnosti reflexní vesty a čekáme, až Airbus A320 dorazí k nám.

U odmrazovacího stojanu už nás vítá Jakub Beneš ze společnosti Czech Airlines Handling: „Vlastně přijede sem na odmrazovací stojánku, kde dojde k odmrazení, protože noc byla velmi mrazivá a je šance, že letadlo bude buď namrzlé, nebo zasněžené.“

Letadlo, ve kterém už sedí posádka i cestující, zastavuje na letištní ploše a z obou stran k němu přijíždí odmrazovací vozy. V kabině sedí operátor. Na hydraulické ruce se se zvedá do výšky několika metrů až k ocasní části letadla.

Čtěte také

Na nákup letadlem? Experti pracují na prvním českém letounu s kolmým startem, může sloužit jako aerotaxi

„Nejčastěji se odmrazují křídla a potom ta ocasní část a trvá to přibližně tak tři minuty,“ shrnuje Jan Beneš.

Klíčem je kapalina

Na jedno letadlo běžně použije zhruba 200 až 300 litrů odmrazovací kapaliny. U té existují dva druhy.

„Kapaliny jsou na bázi glykolu. První typ se používá k odstranění námrazy nebo sněhu, zředěný s horkou vodou, která má minimálně 60 stupňů, a slouží k tomu, aby se to letadlo očistilo. Pokud hodně mrzne, sněží nebo je mrznoucí déšť, používá se ještě jiný typ. Druhá kapalina by měla zajistit, že když letadlo odstartuje, neměla by se na něm tvořit námraza, případně se na něm nedrží sníh a sklouzne,“ popisuje Jan Beneš.

Mluvčí letiště Michal Procházka ukazuje na čtyři velké cisterny; do každé se vejde 70 kubíků odmrazovací kapaliny. V případě, že letadlo přiletí a záhy má zase letiště opustit, odmrazení ani nemusí být potřeba, zajistí to technologie v průběhu letu. U ostatních se o to na žádost kapitána stará letištní personál.

Jakub Beneš z Czech Airlines Handling vysvětluje, co by se vlastně stalo, kdyby se letadlo ani v nepříznivých podmínkách neodmrazilo: „Zásadně se zhoršují aerodynamické vlastnosti letadla a v tom úplně nejhorším případě by se mohlo stát, že se tomu letadlu nepodaří odstartovat, že kontaminace na křídlech by způsobila, že nebude žádný vztlak.“