Oživení evropských lesů je investice do budoucnosti, věří zakladatelé start-upu Eco Tree

„Ve Francii máme přes 40 lesů – hodně z nich je v Bretani, odkud pocházejí zakladatelé naší firmy. Čtyři lesy máme v Dánsku a další projekty jsou v Německu, ve Velké Británii a také v Nizozemsku,“ přibližuje dánská manažerka start-upu Eco Tree Louise Frederikke Kofoed-Damová, jak nápad, aby si lidé adoptovali strom, postupně dobývá Evropu.

Čtěte také

Pozor, „chytré lesy“ přicházejí. Šetří čas, peníze a pomáhají bojovat se změnou klimatu

„Jsme evropská společnost s evropskými projekty, na což jsme opravdu hrdí. Zabýváme se investicemi do stromů – lesním refinancováním, jak tomu rádi říkáme. Lidem nabízíme nákup stromů a pak se o lesy staráme. Zároveň se snažíme zvyšovat jejich biologickou rozmanitost,“ popisuje.

Investice do zelené budoucnosti

Princip je jednoduchý: zájemce přispívá rok na výsadbu jednoho stromu, nejčastěji 19 eur měsíčně, a za nějakých padesát let získá peníze z jeho výnosů. Pro většinu lidí je ale podle mladé manažerky důležitější ekologický rozměr projektu.

„Zapojilo se už více než dva tisíce společností a téměř sto tisíc jednotlivců. A nejen lidé, ale i firmy říkají, že je to hlavně proto, že chtějí investovat do zelenější budoucnosti – tak aby investice do přírody byla součástí jejich udržitelnosti,“ vysvětluje Louise Frederikke Kofoed-Damová.

Nově vysázené lesy zlepšují životní prostředí. Odborníci spočítali, že jeden strom může za půl století pohltit přes sedm tun oxidu uhličitého.

Pestré znamená zdravé

„Získali jsme pět nových pozemků ve Francii a dva v Dánsku, na kterých založíme celkem 120 hektarů nových lesů. Loni jsme zároveň vysadili 300 tisíc nových stromků a v našich lesích se tak staráme o více než 1,7 milionu stromů,“ shrnuje výkonný ředitel start-upu Eco Tree Thomas Canguilhem.

Smrková monokultura není přirozená. V přírodě tak špatně odolává nepříznivým vlivům, jako jsou škůdci nebo klimatické změny|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Všechno se odehrává za dohledu odborníků, aby lesy byly skutečně pestré.

„Kromě toho jsme zahájili 44 projektů zaměřených na obnovu a zachování biologické rozmanitosti, jako je obnova jednoho mokřadu ve francouzské Bretani nebo projekt agrolesnictví na ostrově Aro v Dánsku. Těšíme se, že budou mít pozitivní, přímý a dlouhodobý dopad na místní ekosystémy,“ dodává.

Čím starší, tím lepší

Evropské lesy už totiž nejsou tak rozmanité jako dříve. Průmyslová revoluce ovlivnila i lesní hospodářství a lesy jsou jednotvárnější. Potvrzuje to i nedávný výzkum českých vědců, podle kterého u nás začínají mít převahu tmavé, stinné lesy, které příliš nepřejí rostlinné biodiverzitě.

„Organismy, které se na les vážou, jsou zpravidla takových rozměrů, že si jich málokdo všimne“|foto:Shutterstock

„Organismy, které se na les vážou, jsou zpravidla takových rozměrů, že si jich málokdo všimne: hmyz, celá řada dalších bezobratlých, pavouci, roztoči, velké množství řas, mikroskopických hub, bakterie – obrovská divezita. A tyhle organismy mizí nejvíc,“ vyjmenovává Jan Vondrák z Botanického ústavu Akademie věd a zdůrazňuje, že pro správně fungující les jsou důležité nejen různé druhy stromů, ale také dobře namíchaný poměr jejich stáří.

„Stromy se zpravidla kácí mezi 80 až 120 lety, kdy je ta dřevina řekněme v nejlepších letech. Ale ona pak může ještě bez problémů žít třeba 200 až 300 let. A v takovém lese vzniká velká rozmanitost různých stanovišť pro všelijaký organismy,“ popisuje Jan Vondrák, exponenciálně roste biodiverzita vázaná na starší stromy.

Takový les je pak odolnější vůči parazitům nebo nepřízni počasí.