Milují teplo, pochází z Afriky a doputovaly až sem. Čeští vědci u nás objevili nového savce

„Drobné savce chytáme do živolovných pastí. Je jich několik typů. Já používám staré klasické dřevěné pastičky,“ popisuje Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd.

Návnady v areálu i v terénu

Barbora Vošlajerová po areálu ústavu rozmístila desítku pastí. Běžně do nich chytá třeba myši, myšice nebo hraboše.

Čtěte také

Velká zvířata se vracejí do evropské přírody. I do člověkem zdevastovaných míst, jako je Černobyl

„Je to takový truhlíček s padacím mostem, na konec se dá návnada a uvnitř je padací můstek. Drobný savec, ať už hlodavec, nebo hmyzožravec, přes to přeběhne, a to způsobí, že se za ním zaklapnou dvířka,“ ukazuje.

„Tady jsem teď chytala na paštiku a ovesné vločky. Jsou to hmyzožravci, takže potřebují nějaký zdroj masa. V terénu jsme používali ovesné vločky smíchané s rybičkami. Rybičky víc voní a přitáhnou myš i hmyzožravce, kteří se tam potom náhodou můžou chytit. Což byl ten případ, jak se nám to podařilo v terénu.“

Čtrnáctidenní terénní výzkum

Během 14denního terénního výzkumu v západních Čechách se podařilo odchytit 14 jedinců bělozubky tmavé.

„Rozhodně to nebylo tak, že bychom u těch 14 jedinců hned v terénu věděli, že máme bělozubku tmavou. Celkově jsme za 14 dnů odchytili 446 drobných savců, z toho bylo přes 80, skoro 85, procent hlodavců.

Čtěte také

Soukromý zemědělec pomáhá se záchranou české krajiny. „Travnaté pásy zadržují vodu v krajině,“ říká

Ze zbylých druhů tam byly zejména myšice, potom dva druhy hrabošů a myška drobná. No a zbylá skupina, asi 15 procent, byli hmyzožravci, a to právě zástupci rejsků a bělozubek. Až díky analýze DNA jsme mezi bělozubkami byli schopní rozlišit těch 14 jedinců bělozubky tmavé.“

Rejsek, nebo bělozubka?

Bělozubky vypadají trochu jako myši, ale kvůli špičatému čumáku připomínají spíše malé ježky nebo krtky.

„V terénu se strašně těžko určují jednotlivé druhy, protože jsou velmi podobné. Jsou to opravdu drobní savci. Rozlišíme akorát, zda jde o rejska nebo o bělozubku, a to podle toho, že se jim podíváme na ocásek a bělozubkám odstávají chloupky na ocásku, zatímco rejskům neodstávají.

Kdybychom se podívali na zuby, tak už podle názvu bělozubka má právě zuby bílé, zatímco rejsci mají zuby rezavé, protože se v nich ukládají soli, železo,“ vysvětluje Barbora Vošlajerová.

Šíření bělozubek díky globálnímu oteplování

Čtěte také

Slonů na světě ubývá, může za to klima i člověk. Ohrožuje je i odlesňování, popisuje vědkyně

Bělozubka tmavá pochází původně ze severní Afriky a do Evropy se dostala už před deseti tisíci lety. „To její šíření pravděpodobně souvisí s globálním oteplováním, i když samozřejmě to není stoprocentně jisté, nicméně vzhledem k tomu, že bělozubka dává přednost vyšším teplotám, je dost pravděpodobné, že globální oteplování stojí za urychlením jejího šíření,“ vysvětluje Alena Fornůsková z ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Příchod bělozubky tmavé do Česka vědci očekávali. Dosud u nás žilo sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek – bělobřichá a šedá. Bělozubka tmavá je z nich ale největší.

„Ze sousedních zemí víme, že se toto bělozubka chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní menší druhy bělozubek a rejsků. V Irsku například stojí za lokálním vymizením rejska malého a ve Švýcarsku pak vytlačila oba druhy menších bělozubek – bělozubky šedé i bělobřiché.“

Jak se budou bělozubky tmavé chovat v českém prostředí, se zatím neví. Ústav biologie obratlovců je teď plánuje na Chebsku dál zkoumat a monitorovat.