Soukromý zemědělec pomáhá se záchranou české krajiny. „Travnaté pásy zadržují vodu v krajině,“ říká
Do míst, kde byly ještě před pár lety široké lány prakticky bez života, se v Blatničce na Hodonínsku vrací hmyz, ptáci a drobná zvířata. A to díky soukromému zemědělci a vystudovanému botanikovi a zoologovi Martinu Smetanovi.
V regionu, kam přišel ze sousedního Slovenska, se Martin Smetana usadil v roce 2010. Postupně nakupoval pozemky, na kterých začal pěstovat staré odrůdy hrušní, třešní, kdouloní a jabloní.
Velké plány
Pozemky Martina Smetany dnes mají několik hektarů a jsou různě rozmístěné kolem obce. V krajině jsou ale nepřehlédnutelné. Na první pohled vypadají jako zarostlé plevelem, ale má to svůj řád.
Čtěte také
„Momentálně jsem v začátcích, ekonomický užitek z toho tedy nemám. Hrušky budou rodit nejdřív deset až patnáct let po výsadbě, v budoucnu se travnaté pásy mohou využít jako krmivo pro zvířata,“ popisuje. Pásy půdy navíc pomáhají i zadržovat vodu v krajině. „Když se na sousedních pozemcích spustí eroze, travnaté pásy ji zadrží.“
Martin Smetana jde ve svých plánech ještě dál. Postupně nakupuje další pozemky a spolu s vedením obce plánuje na jednom z polí obnovit i polní cesty.
Práce úřadů
Mírnit dopady sucha se ale dlouhodobě snaží i úřady. „Jen od roku 2014 jsme podpořili realizaci téměř 1600 projektů na zadržování vody v krajině,“ zdůrazňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
„Zaměřujeme se ale i na lepší hospodaření se srážkovou a takzvanou šedou vodou,“ dodává v rozhovoru pro Radiožurnál.
