Soukromý zemědělec pomáhá se záchranou české krajiny. „Travnaté pásy zadržují vodu v krajině,“ říká

V regionu, kam přišel ze sousedního Slovenska, se Martin Smetana usadil v roce 2010. Postupně nakupoval pozemky, na kterých začal pěstovat staré odrůdy hrušní, třešní, kdouloní a jabloní.

Velké plány

Pozemky Martina Smetany dnes mají několik hektarů a jsou různě rozmístěné kolem obce. V krajině jsou ale nepřehlédnutelné. Na první pohled vypadají jako zarostlé plevelem, ale má to svůj řád.

Čtěte také

Spotřeba vody je menší než před 30 lety. Problém je ale zemědělství, upozorňuje technolog pitných a odpadních vod

„Momentálně jsem v začátcích, ekonomický užitek z toho tedy nemám. Hrušky budou rodit nejdřív deset až patnáct let po výsadbě, v budoucnu se travnaté pásy mohou využít jako krmivo pro zvířata,“ popisuje. Pásy půdy navíc pomáhají i zadržovat vodu v krajině. „Když se na sousedních pozemcích spustí eroze, travnaté pásy ji zadrží.“

Martin Smetana jde ve svých plánech ještě dál. Postupně nakupuje další pozemky a spolu s vedením obce plánuje na jednom z polí obnovit i polní cesty.

Práce úřadů

Mírnit dopady sucha se ale dlouhodobě snaží i úřady. „Jen od roku 2014 jsme podpořili realizaci téměř 1600 projektů na zadržování vody v krajině,“ zdůrazňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. 

„Zaměřujeme se ale i na lepší hospodaření se srážkovou a takzvanou šedou vodou,“ dodává v rozhovoru pro Radiožurnál.