Milan Hnilička o sportovní radě: Musíme nalézt shodu ve financování sportu

„Členy poradního orgánu jsou lidé, které sport zajímá, chtějí mu pomoci a řídí se podobnými pravidly, jako se řídím já,“ vysvětluje.

Připouští také, že každý si tak trochu bojuje za svou oblast, ale důležité je nalézt shodu na tom, jak by byl sport financován, že by měly být zavedeny pravidla a kontroly.

Čtěte také

Správný pohybový stereotyp je nutné osvojit si už v raném věku, zdůrazňuje fyzioterapeut Kolář

Moderátor Tomáš Pancíř upozorňuje, že v radě mají své zástupce jen některé sportovní svazy, není tam ale třeba zástupce svazu lyžařů nebo tenisového svazu, přitom lyžování nebo tenis patří mezi sporty s největší členskou základnou. Proč v radě není například lyžař? Podle Hniličky by tam stejně tak mohl být plavec nebo kdokoliv jiný.

„Je to subjektivní, je potřeba brát v potaz, že to je poradní orgán předsedy, není to představenstvo nebo předsednictvo sportu,“ argumentuje. 

Hnilička také vylučuje to, že by mohly být svazy, které v radě budou mít zastoupení, ve výhodě oproti těm, které tam nejsou. 

Pohybová negramotnost ve školách

Výuka tělocviků ve školách je terčem kritiky.  To si Hnilička sám uvědomuje, a v té souvislosti dodává, že děti tloustnou, projevuje se pohybová negramotnost. „Spousta trenérů si stěžuje, že když děti mají udělat kotoul, tak hrozí zranění,“ popisuje.

Jak takovou situaci ale řešit? Jedna z cest je, že by do hodin tělocviku chodili sportovní trenéři. „Chceme cílit i na školky,“ ubezpečuje Hnilička.