Migrační reforma neřeší příčinu, ale pouze důsledek. Jednotný přístup Unie však oceňuji, říká europoslanec Zdechovský
Poslanecká sněmovna se z podnětu hnutí ANO schází kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie. Lídři ANO i SPD mluví o přijetí reformy ministry vnitra členských zemí jako o zradě a selhání české vlády. Co na nedávno schválené změně vadí europoslanci Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL)? Měl ji podle něj ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítnout? A může fungovat flexibilní solidarita? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Zdechovského.
Dnes probíhá mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k reformě unijních migračních pravidel, na které se ve čtvrtek večer dohodli ministři vnitra zemí Evropské unie. Co se vám na návrhu nelíbí?
Nelíbí se mi to, že návrh zavádí určitá pravidla, která jsme dříve rozhodně zavést nechtěli. Jde například o kvóty, i když tomu dnes říkáme povinná solidarita, nikoliv flexibilní solidarita.
Čtěte také
Mohl byste vysvětlit, jaký v tom cítíte rozdíl?
Rozdíl v tom cítím především ten, že se změnilo opravdu jen názvosloví. Na stole máme návrh, který zde byl už před několika lety. Změnily se jen pojmy, nikoliv skutečný obsah. Věci, které jsme za devět let, kdy se návrh projednává, brali jako problematické, se nevyřešily. Povinná solidarita znamená, že dříve mohly státy nabídnout své kapacity, ale dnes v případě, kdy je nenabídnou – tedy neposkytnou například policejní součinnost či nedodají materiál, který bude stát požadovat – musí zaplatit. A to je povinná solidarita.
Řada států spolupráci s Frontexem v zásadních věcech, například v zabránění vstupu osob z třetích zemí do Evropské unie, odmítá.
Stát jako součást sedmadvacítky se ale nějakým způsobem k solidaritě postavit musí, či ne?
Určitě, ale měli jsme spoustu nástrojů, u kterých jsme říkali, že je potřeba je nejdříve zavést, abychom se mohli bavit o tom, zdali někomu budeme výrazným způsobem pomáhat. Kupříkladu jsme říkali, že je opravdu třeba, aby všechny státy, pokud chtějí, aby byla takzvaná povinná solidarita, spolupracovaly s agenturou Frontex.
Dnes to povinností není. Řada států spolupráci s Frontexem v zásadních věcech, například v zabránění vstupu osob z třetích zemí do Evropské unie, odmítá. Také jsme říkali, že je potřeba zavést zkrácené řízení pro lidi, kteří nemají nárok na azyl.
Čtěte také
V čem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) překročil mandát?
Například v tom, když souhlasil, že budeme platit ročně, nikoliv jednorázově, 20 tisíc euro v případě odmítnutého žadatele o azyl. Dále také v jeho tvrzení o výjimce pro Česko. Když si přečtete stopadesátistránkový materiál, žádná výjimka v něm zmíněna není a nejde ani o výjimku pro Českou republiku, nýbrž, jak jsem se dozvěděl z kanceláře komisařky Johanssonové, je to určeno pro všechny státy střední a východní Evropy. Mandát překročil i především tím, že v zásadě souhlasil s kvótami. Jak jsme měli také napsáno ve vládním prohlášení, zavedení kvót jsme nepodporovali.
Místo závazných kvót na přemisťování uprchlíků solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým členským zemím – co je na tom špatného?
Špatné je na tom to, že v současné době v zásadě nevydefinujete, jakým způsobem hlídat hranice. Řešíte nikoliv příčinu, ale pouze důsledek. A v daném důsledku je to tak, že dnes hovoříte o kvótě 30 000 lidí, ale Evropská komise může navrhnout přerozdělení až 600 tisíc–800 tisíc lidí.
Jestli Itálii pošleme peníze, chceme dopředu opravdu vědět, jak budou využity a za co budou financovány.
Opravdu velkou výhradu máme k tomu, jak se Itálie chovala v letech 2015 až 2017 v migrační krizi a jakým způsobem využívala finanční prostředky. Jestli Itálii pošleme peníze, chceme dopředu opravdu vědět, jak budou využity a za co budou financovány.
Nařízením o azylovém řízení se má v celé Evropské unii zavést společný postup, který musí členské státy dodržovat v případech, kdy lidé žádají o mezinárodní ochranu. To je ale přeci něco, co dlouhodobě chcete?
Ano, to jsem ocenil jako velmi pozitivní. Myslím, že přístup celé Evropské unie, který bude jednotný, je revoluční. Panu ministru Rakušanovi a dalším samozřejmě patří obrovský palec nahoru, za to je chválím. Pokud by se to povedlo, je to jedna z pozitivních věcí, které musím ocenit.
Jak by měla vypadat nová migrační pravidla Evropské unie? Jak se Tomáš Zdechovský staví k přístupu Itálie k migraci? A bylo by podle něj prozíravé se postavit po bok Polska a Maďarska? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hádka Jana Masaryka před smrtí se třemi muži? Stopa je i v českém archivu, pochází z letáku odboje
-
Přijímačky neodhalí talent. Nadané děti používají vlastní logiku místo drilu, na to není čas, říká Münich
-
Jako poválečné Německo? Ne, Sověti nechtěli tamní národ vyhladit jako Putin Ukrajince, říká politolog
-
Jak jsme pokořili svět párkem v rohlíku