Je potřeba otevřít legální cesty migrace. Zájem Česka o hledání řešení byl nutný už dlouho, míní ředitelka Sdružení pro integraci a migraci

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) chce Česko v roli předsednické země řešit migraci jako problém, který se týká všech zemí Evropské unie. Proč to zatím nejde? Proč se to zatím nedaří?

Jsem ráda, že konečně z České republiky zaznívá, že je potřeba participovat na společném řešení. Dlouho tady taková pozice nebyla a je to jeden z důvodů, proč se to nedaří. Jednak je to téma komplikované vnitropoliticky a v mnoha případech hraje roli to, že se v některých zemích blíží volby. 

To znamená, že se země nechce podílet na společném řešení, které není úplně v souladu s národní politikou. A také proto, že ty zájmy jsou partikulární. Na některé země dopadá jiná forma migrace než na jiné a nastavování a hledání kompromisů a řešení je těžké. Dlouhodobě vymyslet a nastavit systém není nic jednoduchého.

Čtěte také

Člověk v tísni: Uprchlíci teď potřebují poradenství, finance by měly cílit na zranitelné skupiny

Vzhledem k tomu, že Česku zbývá v čele Rady Evropské unie fakticky měsíc, není to jenom prázdná proklamace?

Samozřejmě nelze předpokládat, že se tato situace vyřeší během českého předsednictví. Na druhou stranu se migrační téma táhne všemi předsednictvími už od roku 2015 a možná ještě o něco dříve a je potřeba, aby na tom každé předsednictví něco odpracovalo, pak je možné se někam posunout. Češi už to nevyřeší, ale myslím si, že je důležitý i evropský závazek, který minimálně z České republiky a Slovenska momentálně zaznívá.

Češi už téma migrace během svého předsednictví nevyřeší. Myslím si ale, že je důležitý i evropský závazek, který z Česka a Slovenska momentálně zaznívá.

V čem by mělo spočívat účinné celoevropské řešení?

Myslím si, že má několik úrovní, a není to jenom sekuritizace. Je potřeba otevřít legální cesty migrace. Evropská unie využívá nelegální práce neregulérně pobývajících migrantů, ale zároveň jim neotevírá legální cesty. Pokud otevřeme legální cesty, část lidí se dostane do toho legálního proudu nebo trasy, tím pádem členské státy budou vědět, kdo přichází, a budou mít možnost s touto informací lépe pracovat, případně víza ukončovat, když tam je nějaký nesoulad.

Další úrovní je přesídlovací program, který byl třeba v migrační dohodě Evropské unie s Tureckem obsažený, ale ten závazek Evropská unie nikdy nesplnila. Lidé, kteří přicházejí západobalkánskou cestou, zčásti už mají rodinné příslušníky v EU a kvalifikovali by se pro přesídlení v souladu s mezinárodními závazky, ale ty členské státy to nekonají. Legální cesta je zcela uzavřená. Pak se snadněji prosazuje pravidlo, že ti lidé musí mít oprávnění ke vstupu, protože ta cesta je možná. Teď vlastně možná není, takže i z toho pohledu je to takové alibistické.

Čtěte také

Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik

Kudy vede západobalkánská cesta? Proč je momentálně atraktivní pro běžence?

Zásadní změna se odehrává v Turecku, které hostí už léta několik milionů lidí ze Sýrie. Situace v Sýrii se nezlepšuje a zároveň situace v Turecku se pro uprchlíky zhoršuje, například z politických důvodů. Uprchlické téma se stalo předvolebním tématem, takže tam probíhají politické útoky na uprchlíky.

Společnost je přestává integrovat, ztrácí vůli je hostit, důvodem jsou také stoupající ekonomické problémy, nemohou sehnat práci a vytlačují je zpátky do Sýrie. Cesta do Sýrie je uzavřená, nebezpečná, takže pohyb nastává směrem do Evropy, respektive do EU. Cesta vede buď přes Řecko a potom Makedonii, Černou Horu, Albánii, Srbsko a nejčastěji zřejmě překračují hranici na srbsko-maďarské hranici.

Unijní pohraniční agentura Frontex pozoruje meziroční nárůst v počtu migrantů téměř trojnásobný. Dá se mluvit o nové migrační vlně?

Asi ano, ale čísel z roku 2015 nedosahuje. Samozřejmě není možné to téma zlehčovat, ale nějaká definice migrační vlny neexistuje. Ten nárůst je poměrně vysoký. My se radši těmto názvům jako vlna a příliv vyhýbáme.

Kolik případných uprchlíků z Ukrajiny je Česká republika ještě schopna přijmout? Kolik z nich se natrvalo usadí v Česku? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu s Vladimírem Krocem.