Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik

Evropa letos sleduje obrat trendu. Po řadě let setrvalého poklesu zaznamenávají pohraniční stráže na balkánské migrační trase meziroční nárůst v pokusech o překročení unijních hranic.

Relokace? Vítězí emoce, ne fakta

Sedm let, které od vrcholu migrační krize uplynuly, Evropa k reformě azylového systému nevyužila. Relokace zůstávají zejména ve střední Evropě dál toxickým tématem.

Vít Novotný, expert na migraci z Centra Wilfrieda Martense v Bruselu|foto:Viktor Daněk, Český rozhlas

„Pokud by nějaká politická strana v Česku řekla, že je pro povinné kvóty a pro přerozdělování migrantů, tak tím její politická kariéra skončí. Toho jsou si všichni aktéři vědomi, ať jsou nalevo, nebo napravo,“ vysvětluje v Bruselu působící výzkumný analytik Vít Novotný.

V českém prostředí jsou přitom kvóty často zcela nepochopené, osvěta však nemá smysl, tvrdí Novotný: „Věc je taková, že pokud jde o migraci a azyl, obávám se, že fakta nikoho nepřesvědčí. Emocionální a symbolická stránka je mnohem důležitější.“

První vlaštovka přilétá z Česka

Povinné relokace tak zůstávají politicky mrtvé. České předsednictví teď přišlo s novým návrhem, jak zablokovaná jednání posunout. Chce se v něm vrátit ke konceptu flexibilní solidarity. A první reakce unijních zemí jsou opatrně přívětivé – požádaly Česko, aby návrh rozpracovalo.

Má české předsednictví šanci se svou iniciativou uspět? Může unijní reforma azylové politiky fungovat i bez relokací? A snížilo by její přijetí možnosti Turecka nebo Běloruska dál zneužívat migraci k pokusům o destabilizaci unijních zemí? Odpoví vám nová epizoda Bruselských chlebíčků.