Bělaví racci krouží nad aarhuským kanálem, který se vine centrem města kolem bývalého nákladové nádraží Godsbanen. Vlaky už sem několik let nejezdí, pořádají tu místo toho svatby, koncerty a teď zrovna jsou tu tři dlouhé stoly úplně zaplněné lidmi. Před sebou mají připravené talíře a sklenky na víno a nad hlavami všem vlají provázky s pestrobarevnými praporky.
Dánsko není pro našince tak úplně obvyklou turistickou destinací, ale pokud vás zajímá kvalitní a kreativní gastronomie, tuhle zemi si nemůžete nechat ujít. Dánsko omývá Severní a Baltské moře a je jakýmsi mostem mezi Německem a Skandinávií. Říká se o něm, že je nejvíce pohostinné ze všech nordických oblastí. Nevím zda je to pravda, ale vím, že Dánové jsou nesmírně hrdí na svou spořádanost, čistotu a ohleduplnost.
„Vzadu jsou tři restaurace – jedna připravuje zeleninový předkrm, druhá hlavní chod, třetí desert,“ říká mi Lisbeth Jensen z organizace Smag på Aarhus, tedy Chuť Aarhusu. „K večeři máme hovězí. Kuchaři dostali za úkol zpracovat celou krávu a k tomu nakrájejí spoustu zeleniny. Pak si dáme panna cottu z kozího mléka se spoustou lokálního ovoce.“
Kuchaři mají opravdu napilno. V kuchyni, kam mě Lisbeth zavedla, leží tu desítky talířů a na nich dýně, rajčata, okurky, ostružiny a spousta další barevné zeleniny a ovoce z organických farem v okolí Aarhusu. Nenajdete tu žádné mango ani ananas, všechno vyrostlo tady, v půdě Jutského poloostrova.
U jednoho stolu
„Důvod, proč dožínkovou slavnost pořádáme, je dostat k jednomu stolu farmáře a lidi z města. Nevím, jak je to u vás, ale v Dánsku mezi sebou tihle lidé neustále bojují. Takže jsme dohodli, že přijedou nejlepší restauratéři ve městě, suroviny jim dodají farmáři z okolí a pomáhat tu budou dobrovolníci. A tak vznikla tato sešlost,“ vysvětluje mi moje průvodkyně.
Dobrovolníci se před každým chodem vždy seřadí u kuchařů vzadu v hale. Jeden velký talíř s jídlem sdílí vždy buď čtyři, nebo osm lidí. Každý si z něj nabírá na svůj vlastní talíř, který si donesl z domova. U jídla spolu všichni živě debatují, popíjejí, baví se.
Nepřízni počasí navzdory
„Je to báječný nápad, jak dát lidi dohromady, říká mi farmářka Ester. „Máme zeleninovou farmu. Přivezli jsme dýně a rajčata, řepu, koření. Pěstujeme také hodně bylinek a dovezli jsme sem také spoustu lučního kvítí, které vidíte jako dekoraci na stolech.“
Původně chtěli organizátoři stoly vytáhnout ven, ale dánské počasí je jednoduše řečeno nevyzpytatelné. Chvíli slunce, chvíli déšť a do toho je tady na pobřeží Baltského moře pořád hodně větrno.
Dlouho trvající sucho stále více ohrožuje českou krajinu a zemědělce. Sklidilo se méně zeleniny, některého ovoce a slabší je i úroda pšenice. Na vině je i dlouhá zima.
Ester má farmu kousek na sever, asi dvacet minut od Aarhusu. Hospodaří už skoro 30 let. A zatímco teď je obloha zatažená a asi brzo začne krápat, tak teplé léto jako letos Dánové nepamatují.
„Nejsme v takovém vedru zvyklí pracovat. Bylo to zvláštní, tahle sezona byla těžká. Zelenina, které se daří na slunci, rostla, ale plodinám, které rostou v zemi, se nedařilo. Ale teď už déšť přišel, tak se to zlepšuje,“ dodává Ester s tím, že je ohromená kolik lidí dožínky v Aarhusu přilákaly. Je to podle ní skvělý zážitek, vidět tolik lidí pohromadě.
A nekonečný šum hlasů a škrabot příborů o talíře utichne jen na chvíli. To když 500 Dánů začne při čekání na dezert sborově zpívat: Marken er mejet – zní halou nádraží Godsbanen, tedy Pole jsme posekali, plody sklidili.
