Matěj Hollan: I odchod jednoho člověka může ohrozit koordinaci protidrogové politiky. Stabilizaci by zajistila nová legislativa

Proč končí Jindřich Vobořil ve funkci národního protidrogového koordinátora? Jaké bude mít jeho odchod následky? O čem svědčí pokračující debaty o zdanění tichého vína nebo reakce na nález kokainu v Poslanecké sněmovně? A jak by měla vypadat podpora neziskových organizací, které pomáhají závislým lidem? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele Asociace poskytovatelů adiktologických služeb a zastupitele Brna za hnutí Žít Brno Matěje Hollana.

Jindřich Vobořil skončí 31. srpna ve své funkci. Dohodl se na tom s premiérem Petrem Fialou. Ptal jste se ho na detaily a důvody jeho odchodu?

V kontaktu jsme neustále. Jako ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb logicky musím s národním protidrogovým koordinátorem komunikovat. Ale i z mého dřívějšího působení v politice a v aktivismu komunikujeme různá témata pořád.

Čtěte také

Spolupracujete v rámci jeho think-tanku Racionální politika závislosti. Je to tak?

Ano, v tomto také spolupracujeme. Zaměřujeme se na dekriminalizaci uživatelů konopí nebo konopných vězňů, kteří za pěstování menšího množství konopí sedí dlouhá léta ve vězení.

Co je tedy za jeho odchodem?

V tiskové zprávě, kterou v úterý Úřad vlády vypustil, Jindřich Vobořil uvádí, že na něj byly dlouhodobě vyvíjeny velké tlaky, a to nejen z části politického spektra, ale i od různých legálních a nelegálních industrií. Tlakům čelil i během svého prvního mandátu, kdy byl asi osm let národním protidrogovým koordinátorem. Tlaky nakonec uspěly v tom, že po dohodě se vzdal, aby pořád nemusel poslouchat, že je prodrogový koordinátor.

Myslíte si, že tlaky přesvědčily pana Vobořila, aby opravdu dobrovolně rezignoval, anebo uspěly tak, že pan Vobořil byl donucen k rezignaci?

Fakticky platí, že dobrovolně skončil, protože to se stalo. Pokud by neskončil dobrovolně, je možné, že by ho koalice odvolala. Její značná část ho tam skutečně nechtěla. Jmenovitě s ministrem Válkem byl Jindřich Vobořil dlouhodobě v politickém a odborném sporu ohledně množství různých agend.

Čtěte také

Poslední rok to neskrývali ani lidovci, kteří opakovaně říkali, že nechtějí, aby to dělal. Tlak části koalice tam tedy byl jasný a explicitní. Dohoda mezi ním a premiérem, kterou potom stvrdila vláda, tedy uzavřená byla, ale rozhodně to nebylo tak, že by ho to najednou ze dne na den přestalo bavit a nutně se potřeboval vrátit do Brna.

Byly zásadnější politické tlaky, anebo spíše ty byznysové?

Ono se to dá těžko oddělit, protože věci, které se v rámci koordinace protidrogové politiky řeší, jsou spojeny s určitými resorty a s určitými industriemi. Pod resortem zemědělství máme část alkoholu nebo tabáku, pod zdravotnictvím jsou různá psychofarmaka, onkofarmaka... Kroky, které Jindřich Vobořil dlouhodobě navrhuje, šlapou na kuří oka různým industriím, které své zájmy transparentně nebo netransparentně přes resorty tlačí. Tlaky jsou natolik propojené a zosobněné v konkrétních osobách ministrů, že se těžko odlišuje, jestli je to politický názor nebo tlak nějaké industrie.

U lidovců je to navíc ideová věc, kdy jsou u některých případů velmi zaťatí, typicky je to třeba konopná regulace nebo hájení zdaněného vína. Tam už je to často silný názor strany.

Členové rady vaší asociace vydali prohlášení, v němž se píše o velkém znepokojení a o tom, že odchod pana Vobořila ohrožuje celou koordinaci protidrogové politiky v Česku. Nejsou to příliš silné formulace?

Čtěte také

Když se podíváme třeba na posledních 15 let, kdy to fungovalo, tak to bylo jenom v období, kdy tam Jindřich Vobořil působil. Tím nechci říct, že on je jediný člověk, který dokáže národního protidrogového koordinátora dělat, ale pokud se podíváme na několikaleté období Babišovy vlády a výkon mandátu Jarmily Vedralové, tak je vidět diametrální rozdíl v tom, jaký drive Jindřich Vobořil má, a co všechno se snaží pro zmenšování rizik dělat.

Ale opravdu odchod jednoho člověka může být tak fatální?

Ano, pokud se nějakým způsobem nenahradí nebo pokud nebudeme mít dostatečně silný mandát pro politická vyjednávání. Prostřednictvím tiskové zprávy jsme se obrátili na pana premiéra s žádostí o jednání. Delší dobu už je totiž připravený zákon, který má stabilizovat fungování a financování adiktologických protidrogových preventivních služeb, zakotvit jejich celorepublikovou síť, začít řešit vážně témata, jako jsou digitální závislosti, kdy stále více hlavně mladistvých má velké duševní problémy spojené s nadužíváním pobytu na sociálních sítích. Nemáme zde prakticky vůbec podchycen problém s alkoholem a domácím a sexuálním násilím, a je přitom na stole legislativa, která by tady toto uměla vyřešit.

Pokud bude přijata, což je zodpovědnost vlády, nikoliv nás jako nevládního sektoru, tak není potom tak klíčová osoba, která to bude řídit. Ve chvíli ale, kdy je to na vodě a stále se tady periodicky opakují snahy o přesun pod ministerstvo zdravotnictví, je důležité, kdo to na Úřadu vlády hájí, aby tyto snahy nebyly úspěšné. Reálně to ale vyřeší pouze nová legislativa.

Jak moc velkou roli v odchodu Jindřicha Vobořila hrálo to, že pracoval na detailech plánu, jak omezit pití alkoholu v Česku? A opravdu lze tvrdit, že se kokain ve sněmovně užívá po kilech. Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.