Masopustní veselí nemají v Rusku spojené s masem, ale s máslem. Proč se tradičnímu svátku říká maslenica?

Po sněhu, který je neodmyslitelnou součástí ruského svátku Maslenica, není letos po nezvykle teplé zimě v Moskvě ani památky
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Po sněhu, který je neodmyslitelnou součástí ruského svátku Maslenica, není letos po nezvykle teplé zimě v Moskvě ani památky
0:00
/
0:00

V Rusku o víkendu vyvrcholil jeden z nejoblíbenějších lidových svátků, takzvaná maslenica. Tato obdoba českého masopusu je posledním obdobím hodování a veselí před velikonočním půstem.

Po sněhu, který je neodmyslitelnou součástí ruského svátku maslenica, není letos po nezvykle teplé zimě ani památky. Nezdá se ale, že by to komukoliv tady na moskevském Manéžním náměstí ubíralo na veselí.

Stejně jako český masopust se ani ruská maslenica neobejde bez maškar

A stejně jako český masopust se ani ruská maslenica neobejde bez maškar. Takže zatímco skupinka čertů vzorně pózuje s turisty, děd v kožešině už z dalšího nebožáka vyhání zlé duchy březovou metličkou.

Lidovou veselici režim toleroval

Na rozdíl od Vánoc přežila tahle veselice bez útlaku státní moci sovětskou éru. Možná i proto, že jde o směsici původně pohanských oslav konce zimy, které se s přijetím křesťanství v 10. století navázaly na pravoslavné svátky, jak vysvětluje Olga Kučerenkovová.

Tato dáma má na starost průvodce ve skanzenu Kolomenskoje na jižním okraji Moskvy a o nejroztodivnějších zvycích spojených s maslenicí dokáže zapáleně vyprávět do nejmenších detailů:

„Když se přiblížil čas jarní rovnodennosti, znamenalo to, že končí zima, nastupuje jaro a s ním nový zemědělský cyklus. Naši předci měli za to, že je potřeba si naklonit duchy předků i duchy pohanských bohů, aby jejich hospodářství nepostihla neúroda a hladomor. A aby nebyli nemocní lidé ani dobytek.“

Recept na blahobyt

Recept na to přitom měli staří Rusové poněkud svérázný, a to pojídání blinů, obdoby palačinek. Podle Olgy Kučerenkovové totiž svým tvarem symbolizují kruh života, kruh slunce.

„Fakticky je to týden před Velkým půstem. Během něj se už nesmí jíst masitá jídla. Může se ale ještě používat mléko, smetana, tvaroh... Proto se mu taky říká Masopustný týden nebo Sýrový týden. A proč maslenica? Protože se v průběhu tohoto týdne má tradičně jíst hodně blinů s dobrým máslem,“ vysvětluje průvodkyně.

Másla není nikdy dost

Na rozdíl od Vánoc přežila maslenica bez útlaku státní moci sovětskou éru

Máslem to přitom všechno teprve začíná. Rusové si potrpí na celou paletu dalších přísad. Bliny jedí na sladko i na slano – se smetanou, džemem, medem, ale taky třeba s rybou nebo kaviárem.

„Mělo se za to, že čím víc člověk sní blinů a čím tučnější budou, tím větší štěstí a bohatství ho potká,“ vysvětluje Olga Kučerenkovová.

Rusové mají proto takové pořekadlo: Blín není klín, břicho z něj nepraskne. A tak se prý člověk nemusí bát dát si tolik blinů, kolik se jich do něj jenom vejde.

autoři: Ivana Milenkovičová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Odebírat podcast

Související