Magazín Experiment: Jak se operuje morbidně obézní pacient? A jak pomáhá AI při vývoji léků?
- 00:00 témata magazínu;
- 00:40 robotická operace při morbidní obezitě;
- 05:33 rozhovor s primářem Petrem Kolkem;
- 08:17 odklad startu kosmické lodi Starliner;
- 10:47 vývoj léku na krevní sraženiny;
- 15:00 umělá inteligence napovídá účinky proteinů;
- 18:43 hledání katalyzátoru oxidace zbytkového methanu.
Termín „morbidní obezita“ se používá u lidí, kteří se dostanou na škále tělesné hmotnosti úplně nejvýš. Poměr jejich váhy a výšky přeskočil normu, nadváhu i obezitu prvního a druhého stupně. Právě morbidně obézní pacientku úspěšně operovali gynekologové teď v květnu v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. Takový zákrok bývá komplikovaný kvůli vrstvám tuku i přidruženým nemocem, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo problémy se srdcem.
„Tohle je zatím naše nejtěžší pacientka. Měří kolem 170 centimetrů a váží téměř 150 kilo,“ přibližuje lékařka z gynekologicko-porodnického oddělení pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Nora Romsauerová.
Hodnota body mass indexu (BMI), tedy indexu tělesné hmotnosti vzhledem k váze a výšce, dosahuje u pacientky hodnoty 50. O morbidní obezitě přitom lékaři hovoří ve chvíli, kdy má BMI hodnotu nad 40. Sedmdesátiletá žena podstoupí odstranění dělohy, tzv. hysterektomii. Důvodem je přednádorový nález a s ním spojené riziko rakoviny.
„Budeme bojovat s hmotou a budeme se snažit, aby výkon byl co nejkratší vzhledem k náročné anestezii,“ vysvětluje těsně před operací lékařka, v čem bude zákrok jiný.
„Morbidně obézní pacient může mít často řadu přidružených onemocnění, která s sebou nesou určitá rizika stran anestezie,“ doplňuje anesteziolog Tomáš Nejtek, jak mohou pacientku ohrozit například problémy se srdcem, cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
Čtěte také
Pozor na dech
První komplikace nastávají už při předoperačním měření tlaku. Paže byla moc veliká: „Tady nám bohužel i při použití té největší velikosti manžeta dobře nelepila, takže jsme museli zvolit monitorování tlaku pomocí zavedení hadičky do tepny,“ vysvětluje anesteziolog, který už v minulosti uspával i 180kilogramového muže.
„Jdeme na uspávání. Může to trošku zaštípat v té ruce nebo vystoupat do obličeje,“ informuje Tomáš Nejtek pacientku na operačním sále a doplňuje: „Jsme trošku hraničně s dýcháním vzhledem k tělesné konstituci, ale ještě v bezpečných mezích.“
Na operačním sále Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze na zákrok čeká kompletní tým – lékaři, instrumentářka, asistent nebo sálová takzvaná obíhací sestra. Gynekoložka Nora Romsauerová bude ovládat chirurgický robotický systém da Vinci.
Této pozici se říká konzolový chirurg a v Česku ji během gynekologických operací zastávají vedle mužů jen čtyři ženy.
Pomůže robot a fyzická síla
„Připravíme operační pole, zavedeme porty, kterými potom posouváme nástroje, a začneme připravovat dokování robotického systému,“ popisuje lékařka.
„Čtyřramenný robotický systém da Vinci se primárně snažíme používat v komplikovanějších případech a u těchto obézních pacientek, kdy nám robotická ramena výrazně usnadňují práci, urychlují operaci, a tím vlastně zlepšují celkový výsledek pro pacientku,“ vysvětluje Nora Romsauerová.
Obezita pacientky komplikuje i zavádění nástrojů do břicha: „Je potřeba fyzická síla – vidíte, že to vyžaduje sílu tří lidí. Ta hmota omezuje viditelnost a stěžuje operační podmínky,“ dodává lékařka a usedá ke konzoli, aby začala na dálku pomocí joysticků prozkoumávat břišní dutinu pacientky.
„Teď mám kontrolu nad nástroji. Tady vidíme dělohu, která je přirostlá k okolnímu tuku a střevu. Vidíme, že tuk je nejen zvenku, ale i na útrobách. Tady bojujeme s tukem přirostlým na břišní stěnu,“ popisuje.
Trápení pro lékaře, riziko pro pacientku
Běžné odstranění dělohy trvá maximálně hodinu, u obézní pacientky se čas násobí. Nora Romsauerová mění nástavce a postupně odřezává dělohu: „Oddělili jsme dělohu od pochvy, dost obtížně, a vytáhneme ji z dutiny břišní. Pak bude následovat dost komplikované šití pochvy.“
Po zhruba 90 minutách náročného robotického operování je děloha velikosti hrušky mimo tělo pacientky.
„Vidíte, jaké trápení to bylo kvůli takové malé, drobné děloze. Má asi 150 až 200 gramů. Rozhodnutí ji odstranit by mělo padnout u takovéto pacientky jenom v závažném případě – jako právě v naší situaci,“ připomíná lékařka hrozbu vzniku rakoviny.
Anesteziolog Tomáš Nejtek probouzí pacientku ještě na sále: „Jak se dýchá? Zkuste se zhluboka nadechnout, pořádně…“
Už za dva dny ji lékaři pustí z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice domů.
Zvládne robotický chirurgický systém da Vinci jakoukoli váhu pacienta, nebo je to spíš o tom, kolik unese operační lůžko? Poslechněte si rozhovor primářem oddělení Petrem Kolkem v záznamu celého Magazínu Experiment.
Související
-
3D tisk orgánů jako pomůcka operatérů. Vědci z ČVUT pomáhají prosadit běžnou praxi ve světě i u nás
Ani rentgen někdy problém neodhalí. Při náročnějších operacích by mohl pomoct 3D tisk orgánů. Ve světě je to již běžná praxe. U nás myšlence pomáhají odborníci z ČVUT.
-
Zbaví vás bariatrická operace obezity? Ano, ale bez změny životního stylu to nepůjde, varuje chirurg
Podle statistik má průměrný Čech nadváhu. Nejde ale jen o český problém. „Jde o celosvětovou pandemii obezity,“ říká chirurg Mojmír Kasalický.
-
Obézních dětí v Česku přibývá. Bez pomoci můžou mít problémy s váhou po celý život
V Česku přibývá obézních dětí. Odborníci upozorňují na to, že pokud se dětem nepomůže, můžou mít pak problémy s váhou po celý život. Řešením můžou být nové možnosti léčby.
