Cukrovku druhého typu měli dřív starší lidé, v budoucnu se ale kvůli tloušťce bude týkat i lidí kolem dvaceti let
V Česku přibývá obézních dětí. Ukazují to čerstvá data pediatrů, která zveřejnili v souvislosti se Světovým dnem obezity. K nárůstu došlo v důsledku epidemie covidu-19 a opatřeními jako lockdowny a online výuka. Odborníci upozorňují na to, že pokud se dětem nepomůže, můžou mít pak problémy s váhou po celý život. Řešením můžou být nové možnosti léčby.
Problémy s váhou od dětství
Pan Honza se už od dětství potýká s kily navíc: „U mě bylo hodně málo pohybu, protože jsem byl astmatické dítě, pohyb jsem neměl dovolený,“ říká. Dnes je mu 44 roků a za sebou má různé vlny hubnutí a zase přibírání.
Čtěte také
„Ve finále v době covidu, když jsem se nemohl hýbat, mi začala váha zase stoupat. Přestal jsem dodržovat režim, objednával jsem si jídlo, začal jsem jíst sladké, pít energetické nápoje a váha vystoupila na asi 172 kilogramů,“ vypráví Honza.
Teď aktuálně ho léčí tým odborníků v pražském IKEMu. Součástí je i pravidelné vážení na speciální váze. Ze zkušeností lékařů vyplývá, že pokud se člověk nezbaví obezity v dětství, v dospělosti je to o dost obtížnější.
Alarmující čísla
„Minimálně polovina obézních dětí bude mít problémy s obezitou i v dospělosti. Vídáme víc obézních dětí, mám na mysli ty s vyšším stupněm obezity, ale také je vyšší procento dětí, které mají závažné komplikace,“ vysvětluje mi Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti. Právě on nová data představil.
Z nich můžeme vyčíst to, že před covidem bylo v Česku přes 10 % obézních dětí, podle posledních čísel je to 16 a půl procenta.
„Narůstá takzvaný metabolický syndrom, což je alarmující. Jde o děti, u kterých jsou jasně vyjádřeny první metabolické komplikace v relativně časném věku. Očekáváme, že v průběhu dalších pěti deseti let výrazně naroste procento diabetiků, těch druhého typu. Dnes to budou mít určitě i relativně mladí adolescenti nebo mladí lidé,“ varuje Jan Boženský.
Prevence především
Důležitá je proto prevence. Tedy zdravý životní styl, což znamená pestrý a vyvážený jídelníček a dostatek pohybu. U dětí ovšem lékaři nově využívají i léky na obezitu, jakousi poslední možností může být operace.
Čtěte také
„Máme některé pacienty už na této farmakologické terapii. Měli jsme dokonce i jednu pacientku na bariatrické terapii, která se operovala ve 13 letech kvůli těžké formě obezity, a samozřejmě toto je určitá forma terapie, a asi bude do budoucna jako jedna z možností u těch nejtěžších komplikací, ale nechtěl bych je stavět na první místo,“ dodává lékař Jan Boženský.
Roli může hrát hodně faktorů
Odborníci se shodují v tom, že obezita je nemoc. Často je ovlivněná rodiči, nejen tím, co dětem dávají k jídlu, ale také tím, co jim předali v genech. Za obezitu totiž může až z 50 procent právě dědičnost. I proto je potřeba na pacienty nepohlížet jako na někoho, kdo si za tloušťku může sám, popisuje mi psycholožka a dietoložka Iva Málková z organizace STOB, která se obézním věnuje.
Čtěte také
„Není to jenom dispozice ke kilům navíc, ale i třeba rozložení tuků. Nebo člověk třeba zhubne ze 130 na 110 kilo, což je ohromný úspěch, ale pořád se potýká s negativními reakcemi typu: ty jsi tlustý, ty za to můžeš. A pokud je člověk takto stigmatizován, tak to u něho nevede k úspěšné terapii obezity,“ popisuje Iva Málková.
Dospělým obézním lidem může pomoci i moderní léčba, tedy nejen operace ale také nové léky.
Související
-
Dětem hrozí nadváha! Místo sportu tráví čas u počítačů, varuje odbornice z IKEMu
„Diety založené na hladovění nemají velký efekt, jsou kontraproduktivní,“ podotýká Věra Adámková z pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEMu. Podle ní bych...
-
Mitotam možná funguje i proti diabetu. Vědci testují jeho účinky coby „elixíru mládí“
Lék, který čeští vědci vyvinuli pro boj s nádorovými onemocněními, má nečekané účinky na obézní myši s cukrovkou. Jak by mohl pomoci pacientům s diabetem?