Magazín Experiment: Dá se houba využít jako stavební materiál? A jak citlivě odstranit poškozené žebro?

1. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Houbové mycelium | Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, Distant Hill Gardens

Magazín Experiment z 1. března 2025

  • 00:00 témata magazínu
  • 00:30 Samorost, dům z podhoubí
  • 04:15 rozhovor s Kateřinou Sýsovou z ČVUT
  • 08:15 biologická léčba nádorů u dětí
  • 10:05 robotická operace Na Homolce
  • 14:05 rozhovor s chirurgem Vladimírem Teplanem
  • 18:40 rozhovor s Dušanem Majerem o dalším pokusu o přistání na Měsíci

Stavební izolace nebo obklady se dají vyrábět i z podhoubí. Speciální materiál testují vědci a výrobci na pokusném domě v Českých Budějovicích. Je první v Česku a podle autorů je výjimečný i ve světovém měřítku. Vědci a inovátoři na něm chtějí vyzkoušet, jak se tento nový přírodní materiál osvědčí v praxi.

Panely z mykokompozitu na pohled připomínají kamenné obložení

„Tyto dvě kupole jsou architektonicky koncipované jako dva klobouky mladé bedly, které vyrůstají v lese,“ ukazuje mi Jakub Seifert ze spolku MYMO pokusný dům nazvaný Samorost. Při jeho stavbě použili podhoubí neboli mycelium houby lesklokorky lesklé.

„Naprostá většina toho mycelia je neviditelná, protože je schovaná vevnitř ve stěnách jako tepelná izolace. Nahradí polystyren nebo třeba kamennou vatu,“ vysvětluje můj průvodce.

Střecha domku je dřevěná, protože houbový materiál, takzvaný mykokompozit, by nevydržel déšť nebo mrholení. Zato s ním může být obložený vnitřek stavby.

Malý velký projekt

Dům je vlastně spíš menší chatka, je totiž navržený v souladu s konceptem takzvaného mikrohousingu. Ten usiluje vybudovat na co největším prostoru co nejkomfortnější obyvatelné prostředí.

„Na papíře to bylo strašně malinké – opravdu jsem se bála, že se sem vůbec nevejdeme. Ale je to výborné, obrovské,“ raduje se z výsledku spoluautorka projektu z Fakulty architektury ČVUT Kateřina Sýsová.

Jakub Seifert, předseda spolku Mymo, u pokusného domu Samorost v Českých Budějovicích

Stěny domku jsou obložené panely z mykokompozitu, které plní taky akustickou funkci, protože tlumí ozvěnu. Na pohled připomínají kamenné obložení, každý má jedinečnou texturu. „To je způsobené růstem houby. Částečně to umíme ovlivnit – dokážeme říct, jestli chceme, aby byl panel tmavý nebo světlý. Žilkování a vzorky už jsou dílem náhody,“ vysvětluje Jakub Seifert

Houbu vykrmit a vysušit

Houbové panely vznikají v podstatě z odpadního materiálu. Mycelium se totiž živí rozkládáním celulózy, takže pro výrobu panelů se dá použít v podstatě cokoliv, co celulózu obsahuje – piliny, sláma, rákosí, skartovaný papír…

Výzkumníci vytvoří z celulózového základu směs a mycelium pak zapůsobí jako jakési přírodní lepidlo, které hmotu spojí v kompozitní materiál

„Hodně teď taky zkoumáme materiál, který zatím nemá žádné větší využití, a to recyklovaný karton ze sádrokartonu,“ doplňuje zástupce spolku MYMO. „Když se namele sádrokartonová deska, zůstane tam papír. Protože je znečištěný sádrou, tak vlastně nemá moc použití, ale té houbě to vůbec nevadí. Naopak zbytková příměs sádry jí vlastně docela i prospívá.“

Výzkumníci vytvoří z tohoto základu směs a mycelium pak zapůsobí jako jakési přírodní lepidlo, které hmotu spojí v kompozitní materiál. „Těsto“ nechají výrobci prorůstat ve tvarované formě – může to být jednoduchý panel na obkládání nebo třeba kus nábytku. Nakonec se hotový díl vysuší, houba odumře a zůstanou po ní jen pevná vlákna podhoubí.

Ekologické a efektivní

Tento princip je ve světě známý skoro dvacet let, ale běžně se ještě nepoužívá. „Není to náš výmysl, ale když se k nám tento nápad dostal, řekli jsme: ano, myslíme si, že tahle věc, to je budoucnost. Založili jsme spolek MYMO a ukazujeme lidem, kde a jak se to používá a že to jde,“ vypráví Jakub Seifert.

Čtěte také

Výzkumy k tomu dodávají, že mykokompozity jsou úspornější a šetrnější k přírodě než třeba pěnový polystyren.

„Při výpočtu na jedno kilo vychází mykokompozit jako asi 20krát lepší než pěnový polystyren. Vyrábí se z přírodních surovin a ani spotřeba elektřiny není vysoká, a tak má ve srovnání s dalšími tepelnými izolanty významně nižší uhlíkovou stopu,“ upřesňuje Jan Pešta z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Dům Samorost se postupně představí v několika českých a moravských městech. Při tom budou vědci z ČVUT zkoumat, jak se houbový materiál chová, když jsou v něm lidé.

autoři: Martin Srb , and

Mohlo by vás zajímat