„Kde to tleje, tam to žije.“ Čeští mikrobiologové objeví každý rok až dvacet nových hub. Některé mohou mít léčivé účinky

„Tady je to dobré. Kde to tleje, tam to žije,“ raduje se Miroslav Kolařík z Mikrobilogického ústavu z nálezu mrtvé borovice. Strhává kousek kůry a pod ní se obnažují černé myceliální provazce. „Asi byste si to netipla, ale toto je václavka. Ta václavka, co se sbírá na mrtvých pařezech a pak se nakládá,“ dodává.

Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu při zkoumání kmene odumřelého stromu|foto:Eva Kézrová, Český rozhlas

„Masivní, husté mycelium, jmenuje se to rhizomorfy, postupně porůstá celý strom a rozloží ho. Václavka je jeden z našich největších škůdců lesních porostů,“ vysvětluje biolog a dodává, že v centimetru krychlovém tlejícího dřeva může žít odhadem na 50 různých druhů hub.

Už rostou?

V laboratoři putuje odebraný vzorek mycelia ve zkumavce nejprve do takzvané třepačky, což je zařízení, kde se houby kultivují v tekutém médiu.

„Každý druh má mycelium trochu jiné. Zrovna tyto druhy se zbarvují do oranžova, do žluta,“ ukazuje Soňa Kaiserová z Mikrobiologického ústavu a potvrzuje, že se mycelium může lišit i strukturou. Kultivace v třepačce probíhá od dvou týdnů až po několik měsíců.

Čtěte také

Endofytické houby pomáhají rostlinám prospívat i v zasolené půdě. Vděčí za to buněčné pumpě

„Všechny houby, ať už jsou nové, nebo známé, většinou produkují chemické látky, které nejsou moc studovány a mají různé biologické aktivity. Máme pro představu kmeny, které dělají třeba 50 různých chemických látek,“ přibližuje Miloslav Kolařík.

Pátrání po nových látkách

Jeho kolegyně, mikrobioložka Eva Stodůlková, mezitím přelívá tekutinu tak, aby se oddělily jednotlivé složky. „Frakci, kde máme to rozpouštědlo, zkoncentrujeme na odparce – zapneme vakuum a necháme odpařovat, abychom měli vyloženě suchou hmotu, která má třeba pár miligramů nebo gramů,“ popisuje.

Eva Stodůlková v chemické laboratoři Mikrobiologického ústavu AV|foto:Eva Kézrová, Český rozhlas

Takto separovaný vzorek pak vkládá do chromatografu, který zanalyzuje jeho chemické složení.

Černé mycelium, na kterém jsme si postup předváděli, například produkuje tři známé látky a jednu, která ještě nebyla identifikována. „Takže na základě dalších výsledků můžeme říct: ano, máme novou látku,“ doplňuje Eva Stodůlková.

Nedávno takto odborníci například objevili dvě látky, které velmi dobře fungují proti tropickým nemocem.