Kdy rostou houby? Srážky a teplota jsou alfou a omegou, ale musí to ovlivňovat ještě něco jiného, co neznáme, popisuje mykolog Souček 

Kde nyní rostou houby?

Rostou hlavně v listnatých lesích. Chce to jít do nějakých dubin, dubových lesů, kde roste hodně dubových hřibů, začínají smrkové hřiby, holubinky. V jehličnatých lesích se to zatím úplně nerozjelo, chce to dát tomu ještě čas.

Už se u nás objevily i nějaké méně známé druhy hub?

Mykolog Petr Souček|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

Letošní sezona začala nezvykle brzo, což asi všichni poznali. Obecně díky letošnímu počasí – na začátku roku bylo několik měsíců teplo – začaly růst hřiby. Třeba já osobně jsem našel první hřib letos už 7. dubna, což je skoro o měsíc dříve než jiné roky.

V posledních dnech docela dost pršelo, nebylo úplně vedro, takže si myslím, že houbám to evokuje podzimní počasí a začínají se objevovat i podzimní druhy. Můžu jmenovat třeba ryzce borové nebo smrkové, které běžně nacházíme až v září a objevily se už teď.

A budou na podzim?

To nikdo neví. Záleží na tom, jaké bude počasí. Jestli bude pršet, jestli bude teplo. Ale věřím, že ano, určitě nějaké houby budou. Kolik jich bude, to nikdo neřekne. To je prostě věštění z křišťálové koule.

Kvalita životního prostředí

Lišek v minulosti bývalo méně než dnes, alespoň to tak vypadá. Jak je to s jejich výskytem ve skutečnosti?

Myslím, že třeba lišek určitě v posledních letech přibývá. Bude to souviset s kvalitou životního prostředí, protože v minulosti, když jsme neměli odsířené elektrárny, byly kyselé deště a tak dále, prostě bylo lišek míň.

Čtěte také

Houby jsou úplně všude, šokovalo mě to. Nové druhy musíme kvůli jejich popisu ochutnávat, říká mykolog

Souvisí to i s jinými druhy. Pamatuji si, když jsem byl malý, tak hřib smrkový pro mě byla relativně vzácná houba. Když jsme chodili s tátou na houby a našli jsme jich jeden, dva nebo třeba pět za den, tak to byla událost. Dneska člověk nemá problém nasbírat třeba košík pravých hřibů. Určitě jsou druhy, který se vrací do naší přírody, zaplať pánbůh.

Jaké jsou rozdíly mezi liškou obecnou a liškou nálevkovitou? Poznáme to třeba i v jídle?

Určitě to poznáte v jídle. Obecně je lišek více druhů. Liška obecná je tužší, má výraznou vůni. Hodí se do smetanových omáček. Tradiční jihočeskou kulajdu si bez lišek nedokážu představit.

Co se týče lišky nálevkovité, to je spíš měkčí, drobnější houba a je lépe a snadněji stravitelná. Pokud má někdo problémy třeba se stravováním, tak bych ji určitě doporučil. A je asi víc použitelná do všech možných pokrmů, třeba pod maso, do falešné držkové polévky a tak dále.

Co vůbec každoročně ovlivňuje to, že houby rostou?

Určitě to jsou srážky a teplota, to je asi alfa a omega. Ale mykologové bohužel ještě úplně houbám, abych tak řekl, nerozumí. Ještě to prostě není úplně takové výši, abychom přesně věděli, že když zaprší, tak se za pár dní objeví toto.

Čtěte také

Napůl houba, napůl červ. Nejsilnější afrodiziakum světa převrátilo život Bhútánců, vypráví cestovatel Rudolf Švaříček

Pamatuji si, je to dva roky zpátky, kdy v červnu byly velké deště v okolí Prahy a já jsem deset dní, čtrnáct dní, tři týdny čekal, že se nastartuje nějaká vlna dubových a smrkových hřibů a ono nic nepřišlo.

Musí to ovlivňovat ještě něco jiného, co úplně nevíme. Většinou to bývá po vydatném dešti. Samozřejmě záleží, jaké houby nebo jaké druhy chcete sbírat. Když zaprší, tak se pár dní po dešti začnou objevovat drobné druhy třeba v trávnících, špičky a tak dále.

Zhruba po týdnu se začnou objevovat žampiony, holubinky a další drobnější druhy a asi po deseti, čtrnácti dnech – případně když bylo delší dobu předtím sucho, tak to mohou být až tři týdny – se začnou objevovat hřibovité houby.

Jaký vliv má na výskyt hub oteplování? Co houbám škodí? A co se lidé mohou dozvědět v houbové poradně? Poslechněte si celý rozhovor vedený Patricií Strouhalovou.