Genetické testy jsou základem prevence. Predispozicím lze přizpůsobit životní styl, radí genetička
Geny jsou neměnné a podílejí se velkou měrou na tom, kým jsme. Dají se ale geny ošálit? Kdy nám zděděné varianty genů mohou život ulehčit, a kdy ho naopak zkomplikovat? Jak naši náladu ovlivňuje náš střevní mikrobiom? A je v našich genech zakódovaná třeba nadváha? Hostem nedělního Radiožurnálu byla genetička a mikrobioložka Martina Borčinová.
Pátráte vy sama po tom, co máte v genech?
Pátrám, genetika se pořád vyvíjí. Geny jsou to, kým jsme...
Říkáte, že geny lze podpořit aktivitou. Dají se podpořit i tím, že budeme uvažovat optimisticky?
Čtěte také
Tady je otázkou, co je slepice, a co vejce. Jestli náš optimismus není to, co máme napsané v genech, anebo jestli optimismem geny ovlivňujeme zpět. Myslím si, že to bude taková vzájemná souhra.
Máme cit vepsaný v genech?
Z velké části ano, ale je hrozně důležité vědět, že geny jsou neměnné. Formují sice to, kým jsme, ale nejsou samostatné. Naše geny jsou polovina toho, kým jsme. Naši osobnost utvářejí nejen geny, ale i to, jak žijeme a co děláme.
Zpravodajství plnily poslední dobou zprávy o genové terapii, kterou ve Francii podstoupil Martínek i Michaela, oba se vzácnou nemocí. Co teď podle vás bude u obou pacientů?
To uvidíme. Michaela je součástí klinické studie, takže nemůžeme říct, že ji to stoprocentně vyléčí, ale už jenom z hlediska regulací klinických studií předpokládám, že mají jasné indikace k tomu, že by jí to mělo minimálně pomoci, byť ne vyléčit úplně.
Genová terapie je totiž pořád ještě v plenkách. Genetika se začala pořádně vyvíjet až ve 20. století. Pořád se k nám dostávají nové a nové informace. Genetický kód člověka byl přečten až v roce 2003. Postupujeme sice mílovými kroky, ale genová terapie je v tuto chvíli stále experimentální léčbou, i když s obrovským potenciálem do budoucna.
Čtěte také
Jak genová terapie moderní medicínu promění?
Mluvíme tady o dědičných onemocněních, které se nijak jinak vyléčit nedají, než že se opraví gen. V tomto směru půjde medicína dál. Zároveň se dneska hodně zabýváme tím, co všechno geny v našem těle ovlivňují. A už dneska víme, že genetika je hrozně důležitá třeba k tomu, jak reagujeme na léčbu. U mnohých typů karcinomu je proto výhodné udělat genetický test, abychom zjistili, jaké predispozice si pacient nese.
Už víme, že se do genů dá zapsat i prožitek předchozí generace...
Všichni víme, že geny jsou to, kým jsme. Jenomže pro to, aby geny správně fungovaly, musejí být extrémně dobře regulované, což velmi souvisí s naším životním stylem. Nechci říct, že koncentrační tábor je životní styl, ale ve výsledku pobyt tam ovlivnil člověka extrémně.
Takže chronický stres, kouření, polutanty z prostředí, málo spánku mohou zapříčinit změny na genetické úrovni, a my pak tyto změny předáváme našim potomkům. Náš životní styl tedy není jenom to, kým budeme my, ale i to, co předáme dál.
Čtěte také
Dají se geny ošidit?
Ne úplně ošidit, ale když budeme vědět, pro co máme v našich genech predispozice, budeme také vědět, jak s tím pracovat. Proto je vyšetření genů velmi důležité, je to základ veškeré prevence. Mnoho z nás se snaží žít zdravě, ale když neznáme naše geny, naši podstatu, jak se pak v tom všem můžeme vyznat a jak si můžeme vybrat to, co na nás bude nejlépe fungovat?
Takže když nám třeba vyjde, že jsme vytrvalci, jak se podle toho zařídit?
Když nechceme být vrcholovými sportovci, tak se možná tato informace zdá ne úplně důležitá, ale pro to, abychom zůstali u sportu a dělali ho rádi, nám musí jít. A k tomu je právě dobré vědět, jestli jsem vytrvalec, nebo spíše silový typ, protože podle toho si můžu vybrat vhodný sport a můžu tomu uzpůsobit i stravu a spánek, který je extrémně důležitý. V naší DNA je zakódované i to, kolik spánku denně potřebujeme a jaký jsme chronotyp.
Dokáže věda určit, jestli pacientovu nemoc zavinily geny, nebo je na vině jeho životní styl? A za co všechno může bloudivý nerv? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař
„Harmonie trávení a funkce trávicího ústrojí má vliv na naše pocity a naopak,“ popisuje gastroenterolog Milan Lukáš.
-
65 let od odhalení tajemství dědičnosti. „I kdyby to nefungovalo, můžete tomu věřit,“ tvrdili vědci
Lékařství, kriminalistika nebo genetika. Žádný z těchto oborů by dnes nevypadal stejně, kdyby nedošlo k jednomu z největších objevů 20. století – odhalení struktury...
-
Jak oddálit menopauzu? Vědci objevili 290 genů, které ovlivňují ženskou plodnost
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo identifikovat stovky genů, které ovlivňují ženskou plodnost. Jak to může v budoucnu pomoci při řešení některých zdravotních komplikací?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.