Magazín Experiment: Aplikace na rozpoznávání hub, nové odrůdy meruněk i ekologický dopad festivalů

V Česku funguje nová mobilní aplikace na poznávání hub vyvinuli experti na počítačové vidění vidění ze Západočeské univerzity v Plzni spolu s mykology z Masarykovy univerzity v Brně. Při sbírání hub nám tak může dát nápovědu k tomu, co jsme právě našli. Aplikace pracuje na stejném principu jako třeba programy na rozpoznávání rysů v přírodě.

Teď jsme na kraji Plzně a míříme do lesa. S sebou máme chytré mobilní telefony. V nich úplně novou aplikaci, která rozpoznává houby.

Fotografie s informací

„Jmenuje se Czech Funghi, slouží primárně k tomu, aby vzdělávala houbaře,“ představuje aplikaci Lukáš Picek, expert na metody počítačového vidění z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity.

Jdeme do hustšího porostu. Vlhko je velmi, takže ideální podmínky pro houby by měly být.„Tady máme nějakou dřevokaznou houbu na jedné z bříz. Zkusíme to. Přihlásím se do aplikace zkusíme pořídit fotografii,“ popisuje Picek.

„Plodnici té houby chceme vyfotit z více různých úhlů. Současně můžeme i přidat nějakou informaci o tom, kde jsme, v jakém jsme lese, na čem ta houba roste. Teď je to kůra živých stromů,“ dodává, zatímco vyplňuje tabulku a přidává jednotlivé fotky.

Lidský faktor

„Zároveň nás i aplikace informuje o tom, že věrohodnost predikce je nízká. To znamená, že je potřeba dodat lepší informace,“ postupuje Picek a kliká na tlačítko ,Predikce‘. „Na základě listu můžeme vidět, že je to Březovník obecný, což s největší pravděpodobností i bude.“

Aplikace je úplná novinka. Jak se liší od té dosavadní aplikace Atlas hub, na které se Lukáš Picek také podílel?

Aplikace na rozpoznání hub|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Je vytvořená ve spolupráci s českými mykologii, zároveň zahrnuje velmi zajímavou funkci, a to je vlastně verifikace predikce založené na umělé inteligenci mykologem,“ vysvětluje vědec, jak do aplikace vstupuje a oveřuje její výsledek lidský faktor.

Rys Luděk nebo rys Pepek

Lukáš Picek je expertem na metody počítačového vidění a umělou inteligenci. Tyto metody zaměřuje na životní prostředí a jeho ochranu. Na svém kontě tak má třeba i počítačový systém na rozpoznávání nebezpečných druhů hadů a aktuálně pracuje na dalších projektech.

„Metody se různě přizpůsobují tak, aby odpovídaly a byly směřované přímo na tu konkrétní úlohu,“ popisuje Picek. Na monitoru společně vidíme několik snímků z fotopastí, na kterých jsou zvířata.

Miroslav Jiřík a Lukáš Picek ze Západočeské univerzity v Plzni|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Tady mám fotopasti z lokality Stará huť, která pocházejí teda z Hnutí DUHA. Oni chtějí ty data vyfiltrovat a současně je pro ně jsou zajímavé některé druhy, třeba rys nebo vlk. To znamená, že je úkolem najít rysa, popřípadě ho potom identifikovat. jestli je to rys Luděk nebo Pepek,“ usmívá se odborník.

Tady v laboratoři na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity sedíme u počítače a vidíme spoustu fotek z fotopastí, na kterých jsou rysi. Rozpoznávání funguje na stejném principu jako u hub. Za vším stojí umělá inteligence, konkrétně takzvané neuronové sítě.

„Neuronová síť se trénuje, řekl bych, jako malé dítě. Vždycky jí ukazujeme obrázek jí prozradíme, co na tom obrázku je. A když tu síť učíme, ukážeme jí obrázek, ona nám řekne nejdřív, co si myslí, že na tom obrázku je. My jí pak řekneme, co na něm je doopravdy a ona si z toho vezme nějaké ponaučení, a příště se třeba rozhodne o něco lépe,“ popisuje vědec Miroslav Jiřík, který se na tomto projektu podílí.

„Tento proces se opakuje s velkým množstvím obrázků. Máme myslím přes 100 tisíc obrázků živočichů. Až se ta síť natrénuje, dokáže uspokojivě poskytovat předpověď toho, co na tom obrázku je, jestli tam je rys, srnec, nebo nějaký další živočišný druh,“ vysvětluje Jiřík. Zdejší experti aktuálně tyto technologie uplatňují i na sledování stavu včelstev víc.

Fotografie z fotopastí, které zkoumá umělá inteligence|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas