Magazín Experiment: Jaké nemoci mohou přenášet klíšťata? A k čemu slouží vodivý beton?

Klíšťata dokážou člověku způsobit velké zdravotní obtíže. Své o tom vědí lidé, kteří prodělali klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. O další možné zdroje nákazy, které by mohli tito roztoči obsahovat, se dlouhodobě zajímají parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V laboratořích zkoumají, jaké patogeny klíšťata obsahují a jak se v jednotlivých stadiích vývoje roztoče chovají.

„Klíště si dáme do zkumavky a potom k němu přidáme tady tu kuličku z malého kuličkového ložiska,“ ukazuje mi zpracování klíštěte v laboratoři doktorandka Iva Hammerbaeurová. „Dáme si ho tady do homogenizátoru, který bude zkumavkou rychle třepat a tou kuličkou klíště rozmačká.“

Čtěte také

Čím déle klíště saje, tím se zvyšuje riziko, vysvětluje infektolog. Jak vypadají příznaky boreliózy?

Potom zkumavka putuje do přístroje, kde se bude hodinu zahřívat na teplotu 56 °C. Tkáň klíštěte se zahříváním jakoby rozpustí a parazitologové z ní mohou separovat DNA k další analýze. Pak se vzorek vloží do PCR přístroje a výsledný produkt se v další laboratoři napipetuje do speciálních gelů.

„Gel potom dáme do zobrazovacího přístroje, který na něj posvítí UV světlem, a tam se nám teprve zobrazí DNA,“ popisuje Iva Hammerbauerová proces, na jehož základě jsou vědci schopni určit, jestli testované vzorky byly infikovány nějakým patogenem.

Nemoc kočičího škrábnutí

„Klíště je velice složitý ekosystém a nás zajímá, jakým způsobem může eventuálně interagovat nejenom s tím klíštětem samotným, ale i s těmi patogeny,“ vysvětluje parazitolog Jan Votýpka, který dlouhodobý výzkum na Přírodovědecké fakultě vede.

Iva Hammerbauerová při práci v laminárním boxu|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Jedním z patogenů, který vědci v klíšťatech hledají, je například bakterie bartonella. Ta stojí za nemocí kočičího škrábnutí, vyskytuje se totiž v blechách.

„My sice známe tuto jednu, která způsobuje nemoc z kočičího škrábnutí, ta je u nás celkem běžná. Ale zajímá nás, jestli některé z těch dalších desítek, možná i stovek druhů, co se kolem nás nachází u volně žijících živočichů, mohou vstupovat do člověka a jestli se na tom nějakým způsobem podílí klíště,“ vysvětluje Jan Votýpka.

„Hypotéza je, že záleží nejen na tom, jestli je klíště nakaženo daným patogenem, ale jestli a jaké další organismy se v něm nachází, jelikož ty mohou eventuálně usnadnit vstup patogenu do hostitele.“

Hostitel je zvíře. Zatím

Nejčastějšími nemocemi, které u nás klíšťata na člověka přenášejí, jsou lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Výzkum přírodovědců se vedle hledání nových patogenů zaměřuje i na původce dalších, méně častých onemocnění z klíšťat.

Parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Dále nás také zajímá anaplazmóza a stejně tak jsme se dívali po původci babeziózy. To je jedno z nových onemocnění na našem území. Není spojeno s klíštětem obecným, ale s pijákem lužním, což je takové větší klíště. Dominantně se vyskytuje v oblasti jihovýchodní Moravy, ale v současné době už víme, že se vyskytuje, byť v malém množství, na území celého našeho státu.“

Tato nemoc sice nenapadá lidi, ale dokáže potrápit psy. „Běžný hostitel je pouze pes. Nicméně máme tady na našem území i jiné babeziózy, které se běžně vyskytují mimo jiné i u klíšťat obecných. A některé z nich mají zoonotický potenciál – to znamená, že nejenom volně kolují mezi kopytníky někde v lese, ale můžou výjimečně nakazit i člověka,“ dodává parazitolog Jan Votýpka.

Výzkum klíšťat potrvá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy do konce roku 2026.

Jak rozpoznat, že jsme nakaženi některou z nemocí přenášených klíšťaty? Jak vypadala peněženka, do které si dávali svoje denáry římští vojáci? K čemu se dá využít vodivý beton? A proč je kratom nebezpečný? Poslechněte si celý Magazín Experiment.