Magazín Experiment: Konopotříska, stavebnický materiál budoucnosti? A co je Stargardtova choroba?
- 00:00 témata magazínu
- 00:40 testování konopotřísky
- 07:50 dny otevřených dveří EUSPA
- 09:40 robotická recepční BE-A
- 13:35 diagnostika Stargardtovy choroby
- 17:30 rozhovor s Thalappilem Pradeepem
Z dřevotřísky se už desítky let vyrábí nábytek i stavební materiály. Vědci z Mendelovy univerzity ale teď testují takzvanou konopotřísku. Dřevo je v ní nahrazeno technickým konopím, díky kterému získává materiál nové, a v mnoha ohledech lepší mechanické vlastnosti. Konopí navíc roste výrazně rychleji než dřevo, při pěstování ukládá čtyřikrát více oxidu uhličitého a nevyžaduje použití pesticidů ani herbicidů.
Ve zkušebně nábytku Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy univerzity právě Petr Vyškovský vyskládal na stůl 3 desky. Všechny vypadají, jako by byly z dřevotřísky, ve skutečnosti je z ní jen jedna. Ostatní jsou vyrobené z konopných stonků.
V příštích minutách se z nich stanou zkušební vzorky, u kterých otestujeme jejich mechanické vlastnosti. Podrobíme je zátěži a zjistíme, co všechno vydrží. Nejprve je budeme v trhacím zařízení postupně zatěžovat stále větší a větší silou, dokud deska nepraskne.
„Napětí roste až po cca 24 megapascalů,“ komentuje výzkumník to, co vidíme i před sebou na monitoru, kde je graf s křivkou zatížení. Po chvíli přibližně uprostřed vzorku vzniká trhlina. Je tedy zřejmé, že vzorek z konopné dřevotřísky vydrží zatížení přibližně 24 megapascalů.
Pak stejnému testu podrobíme dřevotřískovou desku. Křivka grafu opět postupně roste, dokud se neozve prasknutí. „Jak můžeme vidět z grafu, dřevotřísková deska vydrží cca o polovinu menší zatížení,“ shrnuje výsledek pokusu Petr Vyškovský.
Ideální ve všech směrech
Vědci z Mendelovy univerzity konopné materiály testují i pro soukromou nábytkářskou společnost. Z konopotřísky by podle Milana Gaffa, vedoucího Ústavu designu a nábytku Mendelovy univerzity, který je zároveň soukromým truhlářem, mohl být téměř jakýkoliv typ nábytku. Konopí má navíc plno výhod.
Čtěte také
„Na jeden hektar dokážeme vypěstovat 4krát více hmoty v porovnání s dřevem. A kromě toho roste výrazně rychleji a doba pěstování se pohybuje okolo 80 až 160 dnů,“ upřesňuje Milan Gaff. Dřevo naproti tomu musí růst desítky let.
Vědci po celém světě, stejně jako tady v Brně, zkoušejí i další materiály – například řepku, len nebo slámu. Stonek konopí se ale podle expertů svými vlastnostmi nejvíce podobá dřevu. A má i ekologické výhody.
Udržitelný nábytek
„Konopí pohltí orientačně 4krát víc oxidu uhličitého než dřevo. Je to velmi odolný materiál a není ho při pěstování potřeba ošetřovat herbicidy ani pesticidy,“ vyzdvihuje Milan Gaff, proč může být konopí dobrou alternativou dřeva. Toho navíc začíná být nedostatek, zatímco poptávka po nábytku roste.
„Je podmíněná například nárůstem celosvětové populace, případně globálním oteplováním. To výrazným způsobem oslabuje obranyschopnost stromů, které jsou následně napadané škůdci,“ popisuje výzkumník, jak na planetě sice přibývá lidí, kteří potřebují nábytek, ale ubývá zdrojů.
„Například v roce 2021 Evropská unie dovážela až 60 procent z celkové spotřeby dřeva ze států jako Rusko, Bělorusko, popřípadě Ukrajina. A vidíme, že vzhledem k aktuální politické situaci nemůžeme s tímto dovozem počítat,“ dodává Milan Gaff.
Především ty nejpevnější konopné desky by našly využití i ve stavebnictví. Z konopí přitom nemusí být jen desky, ale třeba i materiály na zateplení.
Kde všude ve stavebnictví by konopí mohlo nahradit dřevo? Poslechněte si rozhovor s Tomášem Melicharem z Fakulty stavební VUT v Brně v záznamu celého Magazínu Experiment.
Související
-
Osika byla dříve považována za plevel. Podle vědců však prospívá lesům a uchytí se při změně klimatu
Lesníci ho dříve považovali za plevel, dnes ho využívají k obnově lesů po kůrovcových kalamitách. Topol osika se podle vědců uchytí téměř v jakkoli poškozené krajině.
-
Další zbraň v boji s kůrovcem. Speciální sonda umožní lesníkům včas rozeznat napadené stromy
Sonda s kamerou může ochránit až šedesát procent lesů před kůrovcem. Vyvinuli ji vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
-
Už víme, jak roste dřevo, radují se vědci. Je to naděje pro hladovějící i pro atmosféru
Vědci z univerzit v Helsinkách a Cambridgi zjistil, které buňky ovlivňují růst stromů a dalších rostlin do šířky. Díky tomu by vědci mohli ovlivňovat rychlost růstu dřeva.