Už víme, jak roste dřevo, radují se vědci. Je to naděje pro hladovějící i pro atmosféru

„Před naším objevem se vědělo pouze to, že v kambiu, tedy v dělivé vrstvě kolem dřeva, jsou nějaké buňky,které se dělí, ale nebylo jasné, které zárodečné buňky, kde přesně se v té vrstvě nacházejí a které geny celý proces regulují,‟ vysvětluje biolog Ondřej Smetana, v čem je poznatek biologů nový. „To, že jsme našli tyto zárodečné buňky i geny, které specifikují organizátor, nám do budoucna umožní geneticky manipulovat s těmito vrstvami buněk a tím ovlivňovat růst rostlin v náš prospěch.‟

Logo|foto:Český rozhlas

A protože výzkum na stromech by trval velmi dlouho, rozhodli se vědci pro tyto účely využít nejčastější modelovou rostlinu – huseníček rolní. „K objevu jsme došli během studia kořene této rostliny. Když ho rozříznete, obsahuje všechny typy buněk a vypadá úplně stejně jako kmen stromu. Výhoda je v tom, že rostlina huseníčku vyroste od semínka do semínka za dva měsíce, a také to, že máme přečtené všechny geny v DNA této rostliny,‟ vysvětluje Ondřej Smetana.

Nebojte se GMO

Stejně jako u huseníčku, umějí dnes vědci přečíst i DNA řady plodin. Díky tomu vědí, že stejné geny, které mají na svědomí tvorbu dřeva a lýka u stromů, se nacházejí například také v mrkvi. „Je tedy už jen otázkou času a testování, kdy budeme moct uplatnit výsledky svého výzkumu na rostlinách, které mají pro člověka užitek,‟ doplňuje biolog.

Radost z příslibu vyšších výnosů zemědělských plodin ovšem vědcům poněkud kazí Evropané, kteří mají obavy z využívání geneticky modifikovaných rostlin. „Bojí se, že když sní geneticky modifikovanou mrkev, dostanou z toho rakovinu nebo je to jinak otráví, což není pravda,‟ uzavírá Ondřej Smetana.