Už víme, jak roste dřevo, radují se vědci. Je to naděje pro hladovějící i pro atmosféru
Tým vědců z univerzit v Helsinkách a Cambridgi zjistil, které buňky ovlivňují růst stromů a dalších rostlin do šířky. Díky tomu by vědci mohli ovlivňovat rychlost růstu dřeva a zbavovat ovzduší nadměrného množství oxidu uhličitého. Na objevu, který zveřejnil i prestižní magazín Nature, se podílel také mladý český vědec Ondřej Smetana. Reportérovi Vojtěchu Kovalovi prozradil, proč je důležité vědět, že dřevo i lýko vznikají ze stejné vrstvy zárodečných buněk.
„Před naším objevem se vědělo pouze to, že v kambiu, tedy v dělivé vrstvě kolem dřeva, jsou nějaké buňky,které se dělí, ale nebylo jasné, které zárodečné buňky, kde přesně se v té vrstvě nacházejí a které geny celý proces regulují,‟ vysvětluje biolog Ondřej Smetana, v čem je poznatek biologů nový. „To, že jsme našli tyto zárodečné buňky i geny, které specifikují organizátor, nám do budoucna umožní geneticky manipulovat s těmito vrstvami buněk a tím ovlivňovat růst rostlin v náš prospěch.‟
A protože výzkum na stromech by trval velmi dlouho, rozhodli se vědci pro tyto účely využít nejčastější modelovou rostlinu – huseníček rolní. „K objevu jsme došli během studia kořene této rostliny. Když ho rozříznete, obsahuje všechny typy buněk a vypadá úplně stejně jako kmen stromu. Výhoda je v tom, že rostlina huseníčku vyroste od semínka do semínka za dva měsíce, a také to, že máme přečtené všechny geny v DNA této rostliny,‟ vysvětluje Ondřej Smetana.
Nebojte se GMO
Stejně jako u huseníčku, umějí dnes vědci přečíst i DNA řady plodin. Díky tomu vědí, že stejné geny, které mají na svědomí tvorbu dřeva a lýka u stromů, se nacházejí například také v mrkvi. „Je tedy už jen otázkou času a testování, kdy budeme moct uplatnit výsledky svého výzkumu na rostlinách, které mají pro člověka užitek,‟ doplňuje biolog.
Radost z příslibu vyšších výnosů zemědělských plodin ovšem vědcům poněkud kazí Evropané, kteří mají obavy z využívání geneticky modifikovaných rostlin. „Bojí se, že když sní geneticky modifikovanou mrkev, dostanou z toho rakovinu nebo je to jinak otráví, což není pravda,‟ uzavírá Ondřej Smetana.
Související
-
Proč chodí myši na oční vyšetření? Poznání jejich genů by mohlo pomoci s léčbou u lidí
Devadesát osm procent myších genů se podobá genům člověka. I proto se myš už mnoho desítek let používá k vědeckým účelům. Nejvíce jich je v Českém centru pro fenogenomiku.
-
Losos = mutant na talíři. Zmutujeme kvůli jídlu i my?
Ve Spojených státech povolili chov rychle rostoucího lososa. Jeho genetický materiál byl pozměněn, a tak spotřebuje méně krmiva. Nebudeme ale jednou zmutovaní i my?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
