Psi mají 8 krevních skupin, pro první transfuzi ale shodu nepotřebují. Jak se hledá psí dárce krve?

„Bylo to rychlé, krev odebrali a rovnou ji dostal Hagrid,“ vzpomíná majitelka tříletého křížence labradora Alexandra Skalická na krevní transfuzi, kterou musel její pes kvůli náhlému autoimunitnímu onemocnění krve podstoupit hned dvakrát.

„Jeho tělo přestalo produkovat červené krvinky. Napadalo to jeho imunitní systém, který se ho vlastně sám pokusil zabít,“ doplňuje.

Alexandra Skalická se svým psem Hagridem|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Při první transfuzi dostal Hagrid krev psa blízké rodinné známé. Kvůli druhé transfuzi už majitelé hledali na radu veterináře v registru dobrovolných psích dárců. Protože nevěděli, kdy léky začnou účinkovat, raději jich oslovili více.

„Měli jsme připravený seznam dárců, kteří jsou ochotni nám pomoci. A harmonogram, kdo kdy v který den může, kdyby nám veterináři zavolali, že v pátek ráno bude potřeba transfuze, tak abychom věděli, že může pan a paní v Příbrami,“ popisuje Alexandra Skalická.

Celkem dostal Hagrid podle své majitelky skoro litr a půl krve. Transfuze mu spolu s úspěšnou léčbou zachránila život. „Nikdo za to nic nechtěl. Je vidět, že tohle dělají dobří lidé,“ usmívá se majitelka.

Jak se hledá dárce?

Transfuze krve jsou podle zvěrolékaře Pavla Berky dnes už běžnou součástí praxe i v menších ordinacích. Tady se dělají v akutních případech zpravidla několikrát do roka.

Systém vás naviguje. Zadáte si ‚Najít dárce‘, zvolíte PSČ a do jaké vzdálenosti mají hledat…“ ukazuje veterinář vyhledávání vhodných dárců na webových stránkách Červené tlapky. „Potencionální dárci dostanou informaci e-mailem nebo esemeskou a zpětně se nám ozývají, kdy by byli ochotni přijet a darovat.“

Když dárce na odběr přijde, veterinář ho nejprve důkladně vyšetří. „Provedeme u něj vyšetření krve, krevní obraz. Vyzvídáme z anamnézy vakcinaci, u fen březost a tak dále,“ upřesňuje Pavel Berka parametry vhodného dárce.

Transportní vak, který se používá při odběrech krve|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

K odběru krve veterinář využívá transportní vak podobný plastovému sáčku pro podání infuze. Krev se do něj odebírá buď z tlapky, nebo z krku.

Jednodušší než u člověka

Doposud bylo podle veterinářky Alžběty Kučerové objeveno u psů 8 hlavních krevních skupin a až 20 podskupin. Při první transfuzi se ale krevní skupina zjišťovat nemusí, protože u psů k reakci na rozdíl od člověka nedochází.

„Těsně předtím, než provedeme transfuzi, uděláme test. Pod obyčejný mikroskop si dáme kapičku krve dárce a vedle kapičku od příjemce. Smícháme je a sledujeme, jestli v krvi nedochází ke shlukování, což by indikovalo, že by tam mohl být problém,“ popisuje Pavel Berka s tím, že riziko případných komplikací roste s každou další transfuzí. Pokud je potřeba, je tedy důležité už krevní skupinu znát.

Čtěte také

Zvířecí vegani: zdravý trend, nebo nebezpečný experiment? Alternativní krmiva obsahují rostlinné i hmyzí proteiny

Náročný není odběr krve ani pro dárce, z ordinace odchází po svých. „Pouze kdyby to byl pes aktivní – pracovní nebo sportovní, tak doporučíme dva tři týdny rekonvalescence, aby neměl tak výraznou fyzickou zátěž a tělo bylo schopné regenerovat,“ dodává zvěrolékař.

Některé větší veterinární kliniky u nás psí krev preventivně skladují v lednici. Její trvanlivost je ale maximálně měsíc.

Jak vznikla databáze psích dárců krve Červená tlapka? Poslechněte si rozhovor s její zakladatelkou Alicí Bílou v záznamu celého Magazínu Experiment.