Magazín Experiment: Pražský hrad chce zářit zdravě a šetrně. Jak na to? A můžou psi darovat krev?

Pražský hrad bude mít po 30 letech nové venkovní osvětlení. Mělo by nejen lépe podtrhnout dominantu Prahy, ale taky být úspornější a zdravější. Vědci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického proto ve čtvrtek a v pátek z různých koutů Prahy měřili světelné znečištění a intenzitu současných světel. Výsledná jasová analýza pak umožní porovnat světelné podmínky a posoudit jejich vliv na okolí.

Patrik Kučera z ČVUT pořizuje ze Smetanova nábřeží sekvence snímků kvůli světelné analýze|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Patrik Kučera z ČVUT na Smetanově nábřeží rozložil stativ a nastavuje na fotoaparátu časovač. „Potřebujeme zachytit delší expoziční čas, aby se nám zachytil jas v pozadí, který máme momentálně na obloze,“ vysvětluje.

„Provedeme sekvenci snímků a po 15 minutách se Hrad z jedné části zhasne, bude svítit pouze katedrála. Následně po dalších 15 minutách zhasne Hrad úplně, a to i z důvodu toho, že musí vychladnout sodíkové výbojky, které tam nyní jsou. A po dalších 15 minutách se zapne pouze spodní část, tedy paláce Pražského hradu.“

Vědci budou během této doby provádět čtyři po sobě jdoucí měření a porovnávat je mezi sebou. Cílem je zjistit, jak velký vliv má třeba osvětlení katedrály na blízké i širší okolí.

„Po Praze máme šest měřicích týmů, takže teď zkoordinuju jiné týmy, jak jsou na tom, jestli se nestal nějaký zádrhel,“ pokračuje Patrik Kučera s tím, že vědci provádějící měření jsou právě teď také přímo v areálu Pražského hradu, na Hradčanském náměstí, na střeše Národního zemědělského muzea nebo na Palackého mostě.

Světla jako ze středověku

Všichni hlásí, že první sekvence snímků úspěšně pořídili, a tak je na čase potvrdit velínu, že se může přistoupit k další fázi, tedy k vypnutí osvětlení katedrály. „Protože zhasínání provádí pan elektrikář na velíně ručně, tak mu to chviličku trvá – můžeme si všimnout, že svítí ještě jedna z věží. Ale za chviličku zhasne a Hrad bude potmě,“ komentuje Patrik Kučera.

Stávající osvětlení dostal Pražský hrad v 90. letech darem od Francie|foto:Kristýna Maková

K měření vědci používají takzvaný jasový analyzátor. Vypadá jako klasický fotoaparát, ale má v sobě speciální filtr, který napodobuje, jak lidské oko vnímá světlo různých barev. Díky němu analyzátor měří světlo podobně, jako ho vidíme my.

„Když se podíváme pořádně, tak vidíme, že palácové a hradební zdi už dnes nemají rovnoměrnou barvu. Jsou tam místa, kde je teplejší tón bílé, nebo studenější – támhle dokonce až dozelena,“ ukazuje Lenka Maierová z Fakulty stavební ČVUT.

Nejde ovšem o záměr. „Osvětlení, které Pražský hrad má, je 30 let staré – je z dob Václava Havla, kdy jsme ho dostali v 90. letech darem od Francie. A 30 let ve světelné technice je, jako kdyby to bylo z doby středověku,“ vysvětluje.

Katedrála zhasíná, osvětlena zůstává jen palácová část Pražského hradu|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Krásnější i zdravější

Nové osvětlení by podle vědců mělo být modernější, a hlavně nepřispívat ke světelnému smogu nad Pražským hradem. Už třeba jen kvůli okolním stromům.

Čtěte také

Až 85 % lidí žije pod světelně znečištěnou oblohou, v Evropě a Severní Americe je to ještě víc

„Světlo v noci je cizorodý prvek. Celá příroda vnímá rozdíl mezi denním světlem a noční tmou, a když se tenhle rozdíl zmenšuje nebo mizí, tak je organismus zmatený,“ popisuje, jak noční osvětlení ovlivňuje cirkadiální rytmus organismů – lidí, zvířat, ale i rostlin.

„Když začneme svítit na nějaký strom, tak tenhle rytmus dne a noci – délku dne a její zkracování a prodlužování – porušujeme,“ dodává Lenka Maierová.

První výsledky jasové analýzy by měla Správa Pražského hradu dostat do konce letošního roku. Nového osvětlení se ale Hrad dočká nejdříve za několik let. 

Kdy přibližně a co dalšího bude v areálu Pražského hradu nového? Jak a proč můžou psi darovat krev? A jaký vliv má rozvoj moderních technologií na naši lidskost? Poslechněte si záznam celého Magazínu Experiment.