Magazín Experiment: V čem je unikátní nový český katetr? A co si myslí ortoped o dlouhodobé chůzi naboso?

Rychlejší, šetrnější a jednodušší katetrizační zákroky pro pacienty se srdeční arytmií – to si slibují kardiologové od nové ryze české technologie pulsního elektrického pole. Její součástí je také unikátní katetr, který dokáže měnit svůj tvar. Viděli jsme to přímo na sále pražské Nemocnice na Homolce, kde se nový systém v klinické studii testuje.

Katetr je zakončený flexibilním košíčkem, který mění tvar podle přání operatéra|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Ten koneček obsahuje takový košíček, který ale může být i úplně narovno. Ovládám to tady tím jezdcem,“ ukazuje mi primář Kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil nový český katetr. U jeho vývoje byl od samého počátku.

Víc než dvakrát rychlejší zákrok

„Ovladač umožňuje měnit tvar toho katetru, abych se dostal do ústí plicních žil, protože tam jsou vlákna, která spouští fibrilaci síní,“ vysvětluje kardiolog, proč je potřeba, aby se košíček na konci katetru mohl měnit z tvaru olivy do tvaru plochého disku v maximální pozici.

Na konci katetru je 32 elektricky aktivních plošek, které vydávají energii. Katetr je pomocí kabelu propojený s generátorem pulsů. Ty zamíří přímo do míst, která arytmii v srdci způsobují.

Kardiolog Petr Neužil během zákroku v Nemocnici na Homolce|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Podle Petra Neužila se už teď ukazuje, že nová technologie zkracuje zákrok o 40 až 70 procent.

„Chceme i v rámci té klinické zkoušky dojít k odpovědi na otázku, kolik aplikací dostačuje k tomu, abychom měli trvalý efekt. Pokud zjistíme, že nám třeba bude stačit jedna konfigurace katetru, vydat tři pulzy a jít od toho, tak to zkrátíme třeba o další třetinu,“ doplňuje.

Univerzální efekt

Nové katetry vyvinula ve spolupráci s lékaři a vědci česká společnost BTL. Byl u toho i její technik Martin Hanuliak.

Kardioložka Veronika Lekešová kontroluje, jestli je vše v pořádku|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Žíly nejsou ani náhodou kulaté, jak se zobrazují na obrázcích. Jsou to různé až trojúhelníkové tvary,“ vysvětluje. „Unikátnost tohoto katetru spočívá v tom, že se přizpůsobí tvaru žíly, ať už je jakákoliv, a současně ji vyplní kolem dokola. Doktor se pouze opře, aplikuje se energie, pak to může udělat ještě jednou ze strany síně – a to je všechno. Nemusí s katetrem nijak manipulovat.“

Po necelých dvaceti minutách mohou lékaři ablační katetr vytáhnout a vyměnit ho za katetr mapovací. Jeho prostřednictvím kardioložka Veronika Lekešová už jen zkontroluje, jestli je vše v pořádku.

Do klinické studie jsou zatím zapojeny čtyři desítky pacientů, necelá polovina z nich má podle lékařů za sebou i půlroční kontroly s výbornými výsledky. Systém se testuje také ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Čtěte také

Magazín Experiment: Srdce v hlavní roli. Dobydou české vynálezy světovou medicínu? A co obézní děti láká na fastfoodu?

Vývoj nových českých katetrů pro léčbu srdečních arytmií začal před pěti lety. Než se nová technologie začala testovat na pacientech, ověřovala se na zvířecích modelech. V Experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se v tom pokračuje dodnes.

Andrea Skalická o tom mluvila s přednostou ústavu Mikulášem Mlčkem. Rozhovor si poslechněte v záznamu celého Magazínu Experiment.