Další zbraň v boji s kůrovcem. Speciální sonda umožní lesníkům včas rozeznat napadené stromy

Milan Novák z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity jezdí kamerou po dolní partii stromu. „Zařízení je umístěné na teleskopické tyči, abychom mohli odhalovat kůrovce i ve vyšších partiích,“ popisuje přístroj, který dokáže monitorovat kůrovce.

Čtěte také

Konec kůrovce v Čechách? Čeští vědci vyvinuli unikátní repelent, funguje na ryze přírodní bázi

„Kamera je kalibrovaná tak, aby i na krátkou vzdálenost, řádově na centimetry, přenášela přesné informace. Díky tomu lesník odhalí, zda je strom napadený, nebo ne,“ dodává.

Data se ze sondy přenášejí do mobilní aplikace, kde si uživatel může prohlédnout záběry z kamery. „Aplikace dokonce umožňuje různá zobrazení, takže lesník hned vidí ty závrty,“ vyzdvihuje Milan Novák.

Vývoj kamery vycházel z požadavků lesníků, takže je lehká, malá a snadno ovladatelná. Lesník ji může snadno sbalit do kapsy a chodit s ní po lese.

Efektivnější než drony

Odborníci v současnosti zkouší k monitoringu stromů využívat také drony. Tato technologie ale podle entomologa Biologického centra Akademie věd Petra Doležala ještě není schopná odhalit čerstvě napadené stromy.

Smrkové dřevo napadené kůrovcem|foto:Šárka Škapiková, Český rozhlas

„Drony dokážou odhalit stromy, které jsou ve špatném zdravotním stavu, ale neukážou nám, zda je ten stav zapříčiněn například špatným vodním režimem nebo právě napadením kůrovcem,“ vysvětluje.

„Když dron odhalí strom napadený kůrovcem, tak je napadení většinou už v takové fázi rozvoje, že lesníci nemají moc času stromy odstranit. Oproti tomu sonda napadení detekuje v době, kdy zbývá ještě zhruba jeden měsíc na to, aby se se stromem něco udělalo, takže nedojde k přerojení brouků do okolí. Tím pádem se vytěží jenom skutečně napadené stromy a snižuje se celková škoda v místě.“

Pro lesy i parky

Sonda by se dala využít i v městských parcích. „Primárně jsme ji vyvíjeli proti kůrovcům na smrku, nicméně v současné době, kdy kalamita končí, se ukázalo, že ještě větší využití je u arboristů. A to nejen k detekci hmyzích škůdců, ale také například houbových patogenů a třeba i sledování bezpečnosti stromů v parcích,“ uvádí Petr Doležal.

Les napadený kůrovcem|foto:Daniela Pilařová, Český rozhlas

Sondu si už v praxi vyzkoušeli lesníci na Prachaticku. „S prvními testy jsme začali v době, kdy kůrovcová kalamita probíhala naplno. V porostu, který byl označen ke kompletnímu vytěžení, jsme byli schopni zachránit zhruba padesát stromů za hodinu,“ vyčísluje entomolog.

Vědci v současnosti už pracují na vylepšené verzi sondy, která by měla pomocí umělé inteligence dokázat lépe rozpoznat napadené stromy.