Magazín Experiment: Proč se český astronaut učí ovládat ve stavu beztíže vrtačku? A jak se dělá operace očí s pomocí 3D brýlí?

Český astronaut ve výcviku Aleš Svoboda pokračuje v přípravách na možný let do vesmíru. Uplynulý týden strávil ve francouzském Bordeaux, kde sídlí společnost Novespace. Ta provozuje speciálně upravený airbus určený pro takzvané parabolické lety simulující stav beztíže. Aleš Svoboda se do něj vrátil po půl roce.

Čtěte také

V raketě Crew Dragon to vypadá jako v Tesle. Na oběžnou dráhu je to asi devět minut, líčí astronaut Aleš Svoboda

V březnu se v něm už proletěl nad Českem s mladými studenty, kteří uspěli v projektu Zero G a mohli si simulovaný stav beztíže vyzkoušet. Umožňují jej paraboly, kdy letadlo zjednodušeně řečeno létá střídavě nahoru a dolů. Vrcholu dosáhne pod úhlem 50 stupňů, v tu chvíli zpomalí, zhoupne se a začne klesat

Teď se s českým astronautem ve výcviku potkávám na letišti v Bordeaux, kde stojí ten samý stroj, v jakém jsme se prolétli už na jaře. Letadlo, které dokáže simulovat parabolický let, je totiž jedno jediné v Evropě.

Jak se (ne)roztočit vrtačkou

„Mám to rozepsané parabolu po parabole – dneska jich bylo 32. Při každé máme od instruktorů předepsané nějaké cvičení,“ přibližuje Aleš Svoboda, co je jádrem jeho výcviku v Bordeaux. „Budeme se učit, jak se pohybovat pomocí speciálních madel, která jsou na ISS, nebo při výstupu do volného prostoru v neforemném skafandru.“

„Smyslem je naučit se pracovat v podmínkách beztížného stavu nebo ovládat jednoduché nástroje jako třeba vrtačku. Když ji totiž astronaut zapne a roztočí, aniž by byl někde ukotvený, začne se sám točit na opačnou stranu,“ vysvětluje Aleš Svoboda.

To všechno musí přitom stihnout během 20 vteřin, což je čas, po který trvá stav beztíže během parabolického letu. Víc totiž zatím není možné na Zemi nasimulovat.

Zkušenost, která se nezapomíná

V Bordeaux trénují českého astronauta zkušení experti z Evropské kosmické agentury. Jedním z nich je například Jean-François Clervoy, dnes 66letý francouzský astronaut, který strávil ve vesmíru téměř 700 hodin.

Čtěte také

Magazín Experiment: Jaké to je ve stavu beztíže? A jak funguje banka srdečních chlopní?

„Aleš už byl na palubě minule, takže ví, co ho čeká. Jeden let stačí, aby se člověk naučil, jak to celé funguje,“ naráží na to, že Aleš Svoboda se v letadle Zero-G proletěl už v březnu s českými studenty. V Bordeaux ho ale čekají jiné lety.

„Teď podruhé zažívá pocit, kdy člověk může volně pohybovat vlastním tělem. Protože už takový let absolvoval, může ostatním kolegům radit, je ve stavu beztíže přesnější a jistější. A určitě víc než minule přemýšlí o tom, jak blízko je svému snu podívat se jednou do vesmíru. Protože tohle je součást přípravy na skutečný vesmírný let,“ dodává francouzský instruktor.

Pilot se vždycky hodí

Na celý trénink dohlíží Kris Capelle, vedoucí výcviku astronautů pro Mezinárodní vesmírnou stanici z Evropské kosmické agentury: „Všichni jsou skvělí – užívají si to. Pro mě je velké potěšení s nimi trénovat. Nechci vyzdvihovat nikoho konkrétního. Každý je jiný, ale přitom jsou si dost podobní. A je radost s nimi pracovat.“

Podle Krise je pro Aleše Svobodu velkou výhodou, že je bojovým pilotem a létá se stíhačkami Gripen. „Pilotní praxe mu dává výborné koordinační schopnosti a schopnost rychlého rozhodování – to je hodně důležité. Ale je to jen jeden z faktorů,“ říká vedoucí výcviku.

„Před dvaceti lety bylo skoro nezbytné být pilotem, aby se člověk stal astronautem. To už dnes neplatí. Chceme také inženýry, biology nebo lékaře. Výběr jsme hodně rozšířili. Ale zkušenosti z pilotáže se pořád hodí.“

Nabitý podzim

Podzimní několikatýdenní část výcviku Aleše Svobody ale v Bordeaux nekončí. Přesune se pak zase do Kolína nad Rýnem, kde je Evropské výcvikové středisko astronautů.

Čtěte také

Magazín Experiment SPECIÁL: Prohlédněte si výcvikové středisko ESA s českým astronautem Alešem Svobodou

„Část je poměrně teoretická, ale už daleko víc spjatá se samotným kosmickým letem. Máme tam předměty jako je orbitální mechanika, navigace, aerodynamika, ale i anatomie nebo fyziologii – kvůli tomu, jak lidské tělo funguje ve vesmíru,“ vyjmenovává český astronaut.

V Baltském moři pak bude Aleš Svoboda trénovat přežití na moři. Další část výcviku ho čeká příští rok na jaře. Podle posledních plánů by se mohl do vesmíru dostat koncem roku 2027.

Jaký výzkum by měl Aleš Svoboda ve vesmíru provádět? Poslechněte si rozhovor s Ondřejem Rohlíkem, zástupcem Česka v programové radě ESA, v záznamu celého Magazínu Experiment.